Duch Svatý nejčastěji byl, jest a zřejmě i ještě dlouho bude zpodobňován jakožto holub. Kdo, ale někdy viděl lovící poštolku, pochopí, proč způsobu její letu při lovu říkají francouzi vol „Saint-Esprit“. Český „třepotavý let“ rozhodně tak výstižný není. Popisující k němu musí vždy dodat, že poštolka se vznáší, doslova visí na místě nad terénem (loukou nebo polem). Tento nezaměnitelný způsob letu, který lovící poštolka ovládá, zachycují dva dokumentární snímky BBC:
Poštolka přitom přerušuje normální veslovací let nebo plachtění, začne mávat celou plochou křídel proti směru letu a současně sklopí ocas k zemi a široce ho roztáhne. Křídla v té chvíli vykonávají velmi rychlý pohyb a výsledkem všeho je, že poštolka zůstává doslova viset na jednom místě jako přišpendlená jak to zachycuje fotografie níže.
„Common-Kestrel“ by Andreas Trepte – Own work. Licensed under Creative Commons Attribution-Share Alike 2.5 via Wikimedia Commons – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Common-Kestrel.jpg#mediaviewer/File:Common-Kestrel.jpg
V průběhu letu sleduje každé hnutí pod sebou. Má přitom kromě svého výtečného zraku (údajně vidí brouka vzdáleného 50m) oproti nám lidem i ostatním savcům tu výhodu, že je stejně jako ostatní ptáci schopna vnímat ultrafialové záření (podrobněji viz. Co vidí ptáci). Vidí tedy cestičky hrabošů značkované stopami moči a trusu, které odrážejí UV světlo, a tak jsou viditelné pro poštolky disponující UV receptory, zejména na jaře než jsou tyto stopy zakryty vegetací nebo později na posečených loukách a polích.
Při letu na místě poštolka sleduje každé hnutí pod sebou. Jakmile objeví na zemi například hraboše na jeho značkované cestě, bleskurychle přitáhne křídla k tělu a prudce střemhlav padá dolů. Těsně nad zemí křídla opět rozevře, let přibrzdí, obrátí se do normální polohy a zatne drápy do hrabošího hřbetu. Kořist pak usmrtí prudkým stiskem zobáku a odnášího ho v pařátech vzhůru.
Jelikoř třepotavý let „Svatého Ducha“ je energeticky značně náročný, především v zimě často vyhlíží kořist také z vysokého posedu na stromě či křoviny polního remízku.
Při lovu poštolky nezkonzumují ihned všechnu ulovenou kořist (poštolka zkonzumuje 4-8 hrabošů denně). I mimo hnízdní období s oblibou po ránu ulovenou kořist schovávají pro pozdější konzumaci během dne ve skrýších.
Odkazy:
Poznámka:
Adreas Trepte je mj. autorem ve wikipedii často využívaných ilustračních fotografií poštolek. Na jeho stránkách najdete v kategorii Turmfalke další: http://www.photo-natur.de/index.php?view=category&catid=46&option=com_joomgallery&Itemid=53&page=1#category.