Soužití člověka se zvířaty, která s ním chtějí bydlet, není jednoduché. Jednotlivé druhy mají své lidské příznivce i odpůrce, kteří se jich nemilosrdně snaží zbavit. Osobně nepatřím mezi milovníky zdivočelých holubů domácích, zvaných „věžáci“, i když jejich špatná pověst, alespoň podle toho, co lze na jejich obhajobu najít třeba na stránkách Ligy na ochranu zvířat (Jsou holubi opravdu škodliví?), je zřejmě přehnaná.
Naše lodžie, ideální pro poštolky, je přirozeně přitažlivým místem i pro holuby hledající místo k zahnízdění. Dlouholetá zkušenost nám říká, že pokud se někdo domnívá, že tam, kde hnízdí poštolky, nezahnízdí holubi, je na omylu.
Poštolky, alespoň ty „naše“, vyhánějí holuby stejně jako všechny ostatní opeřené vetřelce sýkorkami počínaje z blízkosti hnízda především po hlavní čtyři měsíce hnízdní sezóny (od té doby, co se rozhodnou, že letos budou hnízdit tady, až do doby, kdy se odchovaná poštolčata vydají do světa). Potom ještě v krátce na začátku podzimu, kdy si vybírají místo k hnízdění na příští rok. Obecně je přitom rozčilují daleko více jejich vlastní soukmenovci; cizí poštolka i když jen prolétá ulicí, jejíž obě strany a střechy „naše“poštolky považují za své výsadní teritorium, vyvolá daleko větší rozruch.
Zatímco poštolky hnízdí jednou, zcela vyjimečně dvakrát ročně, hnízdí městští holubi po celý rok. Stačí jim zkrátka si počkat až bude poštolčí lodžie méně intenzivně střežena. To může ostatně nastat i během hnízdění poštolek. Podstatný vliv na to, jak dokážou poštolky vyřešit holubí otázku má přitom to, kolik času musí věnovat shánění potravy. Je-li na hlodavce bohatý („myší“) rok, tak může sameček i samička trávit mnohem více času hlídáním u hnízda. V takových letech může samička ponechat zásobování zcela na samečkovi a tvrdě zasáhnout vůči každému vetřelci. V době sezení na vejcích je odhánění nezvaných opeřených návštěvníků hlavně na samečkovi. Samička sedících na vejcích se nemůže co chvíli vzdalovat a kromě toho není zrovna ve výhodné pozici pro útok. Holubi jsou totiž nad ní nebo ve stejné úrovni a pro ni je nejefektivnější útok shora. A tak se může stát, že v letech, kdy je obtížné sehnat potravu a sameček je zcela zaneprázdněn sháněním proviantu se holubi drze pokoušejí usídlit v protilehlém koutě lodžie. To ještě sameček zvládne. Stejně tak jsou drzouni zahnáni, když už začne samička opět lovit. Horší to je, když poštolčata začnou dorůstat. Nejprve jsou sice toho domnění, že každý opeřenec, který se objeví v lodžii je zdrojem potravy, takže na něj hlasitě hulákají nebo se za ním vrhají. Vbrzku ale pochopí, že od těch vrkajících, natřásajících se a divně se motajících ptáků nic nedostanou. Holubi pak přestanou být pro poštolčata zajímaví. I holubi, kteří narozdíl od mnoha lidí, bezpečně poznají poštolče od dospělé poštolky, vědí, že poštolčata je nechají na pokoji a chovají se podle toho. Poštolčí rodiče naproti tomu se před již přepeřenými poštolčaty ihned poté, co jim je vyrvána donesená kořist, raději rychle klidí pryč. Tehdy mohou holubi nerušeně v lodžii připravit hnízdo, do něhož holubice dokonce snese svá obvyklá dvě vejce.
Pokud už jsou vejce snesena a holubice na nich sedí, mají to poštolky s vyháněním holubů velmi těžké. Holubice, které se nafoukne a bublajíc statečně vyrazí v obraně potomstva pro nim, je pro poštolky zřejmě nepřekonatelnou překážkou. V situaci, kdy nemohou plně využít výhodu útoku shora, pak má holubice jednoznačnou převahu. Může se to stát i na začátku sezóny. Na jaře 2014 se v době naší holubům podařilo pořídit si dvé vajec v poštolčím hnízdním koutě. Po návratu jsme pak mohli sledovat poštolčí pár, jak bezradně sedí na stoličce před hnízdem, pozoruje obří holubici, jak proti nim vyráží, a zjevně neví, jak na ni. Kdybychom nebyli zasáhli jako deus ex machina a holubici vejce nesebrali, tak jsme na místo rodinného života poštolek možná mohli sledovat hnízdění holubů. I když by to poštolky byly možná zvládly samy. Když se vrátily na jaře o několik let dříve (v roce 2009) bylo již dokonce ve hnízdě vylíhlé holoubě, které do druhého rána zmizelo a po něm se dobrovolně odstěhovali i holubi.
Z toho, co je výše napsáno, vypadají zřejmě poštolky jako naprosto neschopné. Není tomu tak. S holuby si umí poradit skvěle a holubi si daleko lépe pamatují, když dostanou ťafku od poštolky než když je usilovně a opakovaně plašíme my lidé. Potřebují ale mít pro útok na holuba dobré podmínky, aby na něj mohly zaútočit shora, a především motivaci. Tou může být i zábava. Je známo, že poštolky s oblibou a z čirého rošťáctví prohánějí ptáky daleko větší než jsou samy. K oblíbené zábavě odrostlých poštolčat, která už se poflakují venku na ulici, patří právě prohánění holubů. Je to hra kolektivní, kterou poštolčata vynaleznou skoro každý rok. Hráči nebo hráč na jedné straně ulice vyplaší hejno holubů; na druhé straně čekají protihráči, kteří je ženou zpátky.
Ale jinak mimo období hnízdění nechávají poštolky většinou holuby na pokoji. Pokud se na noc sejde v lodžii poštolčí pár s párem holubů a holubové se drží v dostatečné vzdálenosti od hnízda, tak je poštolky jen po očku pozorují.
Důležité pro jejich vzájemné vztahy je to, že holubi nejsou na běžném poštolčím jídelníčku. Dospělého holuba jsme poštolku (samičku) viděli přinést poštolčatům do hnízda jen jednou. Mimo to se v prvním roce, kdy ještě nebylo ostře sledováno kamerami, také objevila ve hnízdě holubí noha s barevným kroužkem, která sloužila poštolčatům jako hračka a mohla být pozůstatkem zkonzumovaného holuba. Kromě likvidace holouběte vylíhlého přímo v naší lodžii jsme rovněž neviděli, že by poštolky přinesly holoubě jako úlovek. Buď jsou holubími rodiči tak dobře střežena, nebo zkrátka „našim“ poštolkám nechutnají. Oni se vůbec ptáci objevují na jejich jídelníčku jen v hubených letech, kdy není dosti hlodavců. Poštolka obecná zkrátka není sokol stěhovavý…
Sameček zahání holuba; pohled, který potěší každého nemilovníka holubů.
Něco o holubech:
- http://cs.wikipedia.org/wiki/Holub_dom%C3%A1c%C3%AD
- http://www.rozhlas.cz/hlas/mekkozobi/_zprava/holub-domaci–24139
- http://www.zoofarma.cz/holubi-1/holub-skalni-a-opereni-potkani.htm (PDF)
Poznámka:
Poradnu Ligy na ochranu zvířat už bohužel na netu nenajdete. Z výše citovaného článku Jsou holubi opravdu škodliví ale vychází text dostupný zde: https://www.zachranna-stanice.org/poradna/jsou-holubi-opravdu-skodlivi/(PDF).
Něco více o řešení problému s holuby pomocí holubníků se dozvíte např. na stránkách spolku Obecní holubník https://obecniholubnik.webnode.cz a YouTube kanálu Obecní holubník.
Aktualizováno: 2023/07/31.