O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Naše poštolky se už několik dní musejí obejít bez svého myšího maskota. Možná je to jen špatným počasím – samá mlha a déšť, mrznoucí i nemrznoucí – ale možná si jen hraboši více dovolují… Každopádně dnes hned po ránu přiletěla „naše“ paní poštolka neuvěřitelně promočená a taky zkrvavená. Pokračovat ve čtení „Bez maskota“
Tak už tu máme nový rok a s ním i 19. poštolčí sezónu. Ta ovšem začala již před naším člověčím Novým rokem. Domácí poštolčí pár se docela živě zajímal o hnízdní bedýnku i v poslední den roku starého:
„Naše“ poštolka přilétá v posledních dnech v podvečer až po svém druhovi. Pokud je ale již to pro daný večer nejlepší bidýlko obsazeno, dokáže z něj pana poštolku vystrnadit.
Na Mikuláše začalo poprvé v naší ulici sněžit. A sněžilo opravdu hodně. Pan a paní poštolka se před tou kalamitou přiletěli schovat. Pokračovat ve čtení „Když na Mikuláše sněží“