O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Pěti starším „našim“ poštolčatům bylo dnes 28 dní. To je pomalu čas opustit nejen hnízdo, ale i koš. Všechny, i to o dva dny mladší, proto pilně cvičí křídla. A po jednom takovém cvičení se nejdobružnější poštolče – to s růžovým kroužkem – odhodlalo a poněkud neohrabaně, ale přesně, přeletělo na zábradlí. Pokračovat ve čtení „Přelet na zábradlí“
Benjamínek po celé pondělní odpoledne pilně trénoval a nenechával se odradit prvními neúspěchy. Pokračovat ve čtení „Frnk“
Zřejmě pod dojmem leteckých úspěchů sourozenců a také proto, aby nebyl sám, se nakonec i benjamínek odhodlal opustit koš. Ne, že by se vydal rovnou ven, v 9:51 přistál na zábradlí. Pokračovat ve čtení „Letecký den: Prázdný koš“
Když už bylo nejstarší poštolče někde v ulici a druhá dvě na bidýlku, tak se i to nejmladší snažilo dostat vzhůru, ale po prvním neúspěšném pokusu to vzdalo. Pokračovat ve čtení „Letecký den: Druhý výlet“
V pondělí 11. července ráno bylo třem „našim“ starším poštolčatům 33 dní a tomu nejmladšímu 31. Bezpečí koše vedle hnízda se odhodlala opustit teprve o dva dny dříve první tři, která od té doby trénovala přelety po lodžii a intenzivně prozkoumávala každý její kout. V pondělí však věci vzaly rychlý spád. Den to byl událostmi doslova nabitý. Pokusíme se je nyní postupně rekapitulovat. Pokračovat ve čtení „Letecký den: První výlet“