O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Zatímco čtyři z „našich“ poštolčat už od čtvrtka 22. června objevují možnosti, které jim k vyvádění nejrůznějších neplech poskytuje naše ulice, poslední dvě se rozhodla zůstat o něco déle a trénovat doma. Lákadla světa venku jsou ovšem velká a tak se v sobotu po ránu rozhodlo i předposlední páté poštolče připojit se k sourozencům. Pokračovat ve čtení „Předposlední“
Časně ráno 22. června (ve 4:28) odlétlo opět první poštolče – dobrodruh, který už měl z předchozího dne s pobytem v ulici své zkušenosti – je to to s červeným nebo růžovým kroužkem. Pokračovat ve čtení „Odlety a přílety“
I ve středu 21. června se „naše“ poštolčata věnovala průzkumu lodžie a zdolávání stále náročnějších cílů. Hlavně tři – to s červeným, růžovým a zeleným kroužkem. Zbylá tři zřejmě neopustila rodné hnído a koš, i když ne vždy se barva kroužku průzkumníka dala zkontrolovat. Pokračovat ve čtení „Průzkumníci a dobrodruh“
Začalo to v útěrý 20. června hned časně ráno, když jedno z poštolčat přeletělo na skříňku. Pokračovat ve čtení „Trénink v lodžii“
Pěti starším „našim“ poštolčatům bylo dnes 28 dní. To je pomalu čas opustit nejen hnízdo, ale i koš. Všechny, i to o dva dny mladší, proto pilně cvičí křídla. A po jednom takovém cvičení se nejdobružnější poštolče – to s růžovým kroužkem – odhodlalo a poněkud neohrabaně, ale přesně, přeletělo na zábradlí. Pokračovat ve čtení „Přelet na zábradlí“