O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Tak už je tu opravdu zima. Sníh padal a padal a napadlo ho tolik, že přikryl všechny hraboší cestičky. A tak „naše“ poštolky změnily jídelníček. Hned po ránu si paní poštolka přinesla do lodžie k snídani menšího černého opeřence. Pokračovat ve čtení „Zimní menu“
„Naše“ paní poštolka si zase jednou přinesla do lodžie hraboše. Přiletěla s ním už až skoro za tmy, takže měla problémy s přistáním. Pokračovat ve čtení „Hraboš“
„Naše“ poštolky se v posledních dnech k sobě chovají velmi důvěrně, Jejich pravidelným zvykem se stalo vzájemné oďobávání. Jen se na to podívejte: Pokračovat ve čtení „Důvěrnosti“
Stalo se 17. října těsně po třetí hodině odpolední, když se objevil domácí poštolčí sameček s hrabošem, které měl zřejmě v úmyslu věnovat samičce. Pokračovat ve čtení „Dvě poštolky a jeden myš“
My to nedokážeme, ale „naše“ paní poštolka ano. Kromě domácího pana poštolky do naši lodžii v poslední dnech navštěvuje i cizí poštolák. V téhle době, kdy ještě přepeřují, vypadají oba trochu jako pobudové a tak di my, lidé domácí, všimneme toho, že k nám zavítal cizinec, až tehdy, když se dotyčného pustí domácí samička.