O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Rorýs obecný (Apus apus), rorýs šedohnědý (Apus pallidus), Rorýs velký (Tachymarptis melba)…
Za dávných a dávných časů, někdy těsně po roce 1986, kdy jsme se nastěhovali do nového bytu v panelovém domě v sídlišti na okraji Brna, se v naší lodžii objevily poštolky. Dlouhá léta byla jejich oblíbeným místem pro přespání a od roku 2007 zde i hnízdí. Vybraly si k tomu nejprve zastrčený kout za starou skříňkou vystrčenou do lodžie po požáru. Do jejich soukromého života se snažíme zasahovat co nejméně. Pokračovat ve čtení „O myších a poštolkách“
Nejprve jsme mysleli, že rorýsovník, osazený vloni po obložení fasády polystyrenem nad jedním z našich oken, žádné nájemníky ještě nemá a pokud ano, tedy ne rorýsy. Původně bydleli ve škvíře pod balkony o dvě patra níže. Náhradní ubytování jim předepsal krajský úřad. Nevíme, zda stavební firma umístila budku pro rorýse nad naše okno jako pozornost nebo jako určitou odvetu za komplikace s hnízděním „našich“ poštolek. V každém případě v něm rorýsi, kteří se letos do naší ulice vrátili 29. dubna, našli zalíbení a nastěhovali se.
Když jsme na to poněkud se zpožděním přišli, obrátili jsme v pondělí 19. června směrem k rorýsovníků jednu z „poštolčích“ kamer. S trochou štěstí lze na ní zahlédnout rorýsy, jak vyletují a vracejí se nebo jen tak sviští kolem naživo na http://postole.axiscam.net:1070 nebo v nizkém rozlišení zde.
Rorýsi hnízdí již tradičně na domech v naší ulici. Hnízdí i na tom našem, ale už jen na západní straně. Zateplení východní fasády (tzv. revitalizace) učinilo jejich hnízdění na této straně domu přítrž.. Náhradní budka nad okny naší lodžie je (alespoň prozatím) nezajímá. Ale jinak už jsou tu od konce dubna.
Od doby, kdy jsme vloni popisovali, jak vypadá naše lodžie z pohledu vnějšího pozorovatele, se k nepoznání změnila. Zvenku i zevnitř.
Pro vnějšího pozorovatele vypadá nyní takto. Ten pták na zábradlí není nikdo jiný než „naše“ letošní samička. A ano, to nalevo nad okny je rorýsovník. Ale ani u rorýsů, kteří se zatím letos v sídlišti ještě neukázali, není jisto, že se jim nové bydlo zalíbí.
Podzim, alespoń ten astronomický je tu, a stavba která nám a našim poštolkám od konce března komplikuje život, je tu stále. Dostalo se nám sice bleskového světle okrového nátěru a před těmi částmi fasády, které nemají ještě okrášlit balkony a zábradlí, už sice zmizelo, ale jinak tu žádný čilý ruch nepanuje. A ano, ovšem, neměli bychom zapomenout na rorýsovník, osazený nad okny naší ložnice.
Jelikož zde panuje klid a lešení výrazně ubylo, tak ony zbylé kusy se staly oblíbeným místem pro mezipřistání ptačích návštěv, povětšinou sýkorek a rehků, ale i vrabců.
