Už několik dní nás navštěvuje spolu s menší tlupou sýkorek. Tak jako ony prozkoumává úplně všechno od starého poštolčího hnízda po bidýlka a zase zpět. Včera jsme ho nachytali, jak vylétává z rorýsovníku, který se zjevně těší pozornosti celé bandy.
Drobotina
I u nás v lodžii se už pozná, že podzim je tu. Nemine den, aby nás nenavštívily sýkorky…
Pusto a prázdno
Od začátku května jsme tu moc nebyli. A jak se zpětně ukazuje při prohlížení záznamů z kamer, nebyli tu ani poštolky. Ještě jsme všechny záznamy neprošli, ale zdá se, že poslední výraznější zájem o naši lodžii projevovaly v neděli 7. května, kdy ji bylo potřeba uhájit před cizím samečkem. Jako obvykle těžko říci, který ze dvou samečků byl vlastně zahnán.
Kamery, kamery, hejbejte se
„Naše“ letošní poštolky se zatvrzele zdržují v horní části lodžie a tak původní důmyslné rozmístění kamer zaměřených do všech zákoutí na její podlaze pozbývá smysl. Lze tam ulovit leda tak holuba anebo v lepším případě třeba sýkorku:
Sýkora koňadra na průzkumu lodžie (21.4.2017) Pokračovat ve čtení „Kamery, kamery, hejbejte se“
Zase ti holubi
Nic jiného jsme ani nemohli čekat. Jestliže si naši lodžii našli opět poštolky, dříve nebo později ji museli začít zkoumat co do možností pro hnízdění i holubi. Na střeše nad námi to zkrátka není ten správný komfort. Na rozdíl od poštolek první průzkumník neomylně zamířil do starého hnízda.