„Náš“ pan poštolka nosí své družce nejčastěji hraboše. Ona jim ostatně dává přednost. Ale takhle na konci zimy přinese pan poštolka občas i myš okřídlenou. Takový rozespalý netopýr je zřejmě snadná kořist… Pokračovat ve čtení „Rozespalý netopýr“
Tady bydlím já
Dnes ráno těsně po sedmé bylo v naší ulici najednou docela rušno. Způsobili to cizinci poletující kolem naší lodžie. To nemohl domácí pán jen tak nechat a dal vetřelcům hlasitě najevo, že tento vzdušný prostor je jeho a že ho mají vyklidit. Pokračovat ve čtení „Tady bydlím já“
Zvědavá veverka
Dnes ráno se v poštolčí lodžii objevila nečekaná návštěva – zvědavá zrzavá veverka. Jednu, černou, už jsme tu měli před dvěma lety (viz Veverka nebojsa). Ta dokonce pronikla do lodžie v době, když byla domácí poštolka doma. Letošní návštěvnice měla lodžii sama pro sebe. Pokračovat ve čtení „Zvědavá veverka“
Hraboš, poštolka a kavka
I když teplota, alespoň v naší lodžii, neklesá příliš pod bod mrazu, tak je přeci jen zima a potrava se nehledá zas tak snadno. Dnes ráno se proto jistá kavka vytrvale pokoušela sebrat „naší“ paní poštolce hraboše. Pokračovat ve čtení „Hraboš, poštolka a kavka“
Novoroční návrat
Pan poštolka, který strávil silvestrovskou noc bůhvíkde venku, se objevil hned po ránu. K návratu ho přiměli drzí holubi rozvalující se v koši vedle hnízda. Pokračovat ve čtení „Novoroční návrat“





