„Naši“ rorýsi

Pokud by „náš“ poštolčí pár měl mít nějaké heslo, znělo by nejspíše, alespoň pro toto období, „Krmit a chránit“. Role přitom mají letos, snad jen s výjimkou zahánění vetřelců, striktně rozděleny. Sameček zajišťuje přísun potravy, samička poštolčata hlídá, chrání před nepřízní počasí a krmí. (Pokračování textu…)

Rorýsi se v naší ulici objevují tradičně začátkem května. Letos, i když jsme je občas viděli a slyšeli, tak o sobě nedávali příliš vědět. Počasí jim ostatně zrovna nepřálo. (Pokračování textu…)

Každým rokem se v okolí objeví mladé poštolky, které by rády založily své první hnízdo. Samečci se mezi nimi snadno poznají, protože nemusí být ještě zcela přepeřeni. (Pokračování textu…)

„Naši“ rorýsi už jsou ti tam. I po zkušenostech z loňska bychom mohli začít propagovat novou pranostiku „Svatá Anna, bez rorýsů rána“.  I když vlastně ještě včera nějací ti opozdilci z okolních hnízd létali kolem.  Větší ruch v našem rorýsovníku už ale skončil někdy kolem 20. července: (Pokračování textu…)

Poštolčata už jsou skoro týden ta tam a tak jsme jednu z kamer (tu označenou číslem 2) snímajících letošní poštolčí hnízdo přemístili stejně jako loni na zábradlí, odkud může sledovat reje „našich“ rorýsů. (Pokračování textu…)

A jak že se u nás daří rorýsům? Inu, zdá se, že znamenitě. Alespoň podle toho, jak sviští kolem oken na obou stranách našeho bytu. Na straně jedné mají, jak známo, luxusní rorýsovník hned vedle lodžie.  (Pokračování textu…)

Název příspěvku rozhodně nechce navodit představu, že by „naše“ poštolky lovily „naše“ rorýsy. Jde o ulovení záznamu rorýsů létajících podél průčelí našeho domu. Bydlí (kde jinde než) v „našem“ rorýsovníku nad okny ložnice vedle lodžie, v níž hnízdí „naše“ poštolky. (Pokračování textu…)

Do naší ulice se začátkem května vrátili rorýsi a loňští nájemníci  se opět zabydleli v našem rorýsovníku. Jak přitom dopadl brhlík, netušíme, neb kamera zamýšlená pro sledování rorýsovníku ještě stále sleduje bidýlka nad starým poštolčím hnízdem, kam se pravidelně vrací „náš“ poštolčí sameček na noc a občas tam ještě odpočívá i „naše“ poštolčí samička. (Pokračování textu…)

I letos jsme provedli tradiční ohlédnutí za letošním rokem v naší lodžii. Poštolky zde letos poprvé od roku 2007 nehnízdly, i když to na začátku jara vypadalo docela slibně. Na to, že by u nás nebylo rušno, jsme si ale rozhodně stěžovat nemohli. Poté, co se poštolky po anglicku vytratily, tu bylo velmi rušno díky první hnízdní sezóně rorýsů. A po jejich odletu se k nám znovu nastěhovala poštolčí samička. Kromě ní máme řadu méně pravidelných návštěvníků, takže pro kalendář na příští rok jsme opět snímky z kamer museli radikálně vytřídit:

calendar_2018_postole_b_CZr1 (Pokračování textu…)

To, že jsme se na déle než měsíc odmlčeli neznamená, že se v naší lodžii nic neděje. Rorýsi se, na to jak hlasitě kolem svištěli v předchozích dnech a týdnech, v tichosti vytratili po polovině července.

Prakticky ve stejnou dobu (17. července) se u nás zabydlela samička poštolky.  Nevíme, zda je to ta stejná jako na jaře a pokud ano, co celou tu dobu vyváděla.  Vyvedla někde poštolčata? Nebo vůbec letos nezahnízdila? Kam se poděl sameček? (Pokračování textu…)