Bez maskota

Naše poštolky se už několik dní musejí obejít bez svého myšího maskota.  Možná je to jen špatným počasím – samá mlha a déšť, mrznoucí i nemrznoucí – ale možná si jen hraboši více dovolují… Každopádně dnes hned po ránu přiletěla „naše“ paní poštolka neuvěřitelně promočená a taky zkrvavená. Její partner, který se k ní připojil asi o hodinu později, byl přitom dokole suchý a upravený.

Paní poštolka zůstala celé dopoledne než jakž takž oschla. Ještě když před polednem odlétala, byla celá pocuchaná.

A ldyž se v podveřer vrátila, měla skoro celé bříško červené.

Zdá se, že toho poštolčího maskota budeme už opravdu muset pořídit.