Nedávno jsme narazili na otázku, kterak je to se vztahem poštolek a strak a zdali takové přemnožené straky nemohou třeba ze svého okolí vytěsnit i poštolky. Straky mají evidentně smůlu, že jejich přesun do lidských sídel bývá hodnocen negativně a hovoří se přitom i o decimování drobných pěvců a jejich hnízd.
Počty strak obecně zřejmě nijak dynamicky nestoupají, pouze s jejich stěhováním do měst jsou více vidět. Co se týče lovu drobného ptactva, věnuje se mu ve městech daleko méně nápadný krahujec obecný nebo v menší míře právě i poštolky. Spektrum potravy samotných strak je velmi široké, konzumují rostlinnou i živočišnou potravu, a jsou v něm zastoupeni i drobní ptáci (především jejich mláďata), ovšem jen v nevýznamném množství (cca 17 %). Vlivu strak na jejich populaci se věnovala řada vědeckých studií a s úbytkem drobného ptactva to je složitější (více v případě zájmu najdete např. na stránkách ČSO nebo krejské sítě environmentálních center Krasec).
A jak je to strakami a poštolkami? Oba druhy sdílejí prostředí našich měst, které je pro ně výhodné. Oba druhy jsou docela vidět a slyšet, takže i jejich konfliktů si můžeme častěji všimnout. Poštolky přitom nepatří k opeřencům, kteří by se dali jen tak jiným opeřencem zahnat. Samy si své teritorium proti vetřelcům střeží. Míra této ostrahy se ovšem v průběhu roku liší a přirozeně vyšší v době hnízdění. Poštolky se kromě obranné reakce na vetřelce zřejmě také rády trochu baví. Prohánění jiných stejně velkých nebo i větších opeřenců patří k jejich oblíbeným adrenalinovým sportům po celý rok. A pokud se honí s ptáky krkavcovitými, mezi které patří i straky, je pravděpodobné, že to baví i jejich soupeře.
***
Při hledání odpovědi na to, jak je to se vztahem strak a poštolek jsme mimo jiné narazili na krásnou temperu z doby kol. r. 1600, uloženou v milánské galerii Cortona. Ptáci jsou popsáni jako ‘Cola’ a ‘Ciovetta’.
Novodobý povedený záběr takové dvojice se skrývá například mezi Andrew H Wildlife Images.