U Žebětínského rybníka

Dnes ráno jsme vyrazili k Žebětínskému rybníku a vydali se podél Vrbovce a jeho bezejmenného přítoku protékajícího Horákovým žlebem.  Cíl naší cesty byl v lese za mokrou, bílými kvítky hustě posypanou loukou.

V něm pod jedním velkým stromem odpočívají myší maskoti „našich“ poštolek. Na toto poetické místo jsme donesli už desátou myšku. Byla bílá, byla milá, přítulná a jmenovala se Blaženka. Žila s námi od února loňského roku a od včerejška už prozkoumává různá zákoutí myšího nebe.

Z místa svého posledního odpočinku mají naše myšky výhled do údolí potoka. Teď na jaře je tam krásně a všude kolem se ozývají ptáci.

My jsme cestou zpět se potkali nejprve s jedním konipasem břichopasem, který v podstatě neměl ani mnoho chuti uhnout nám z cesty.


A nakonec, už u rybníka, jsme zahlédli poštolku třepotající se vysoko na loukou. Snad to byl „náš“ pan poštolka shánějící pro paní poštolku něco menšího. Nemám to sem tak daleko a odněkud ty hraboše přece nosit musí…


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..