Rozdíl mezi prvními čtyřmi poštolčaty a posledními dvěma je stále ještě velký. Nicméně, pokud se podíváte na snímek z 1. června, kdy se vylíhlo poslední (viz Letošní benjamínek), uvidíte, že i ti dva nejmladší rostou.
Snad to zvládnou. Zvláště ten nejmenší jí za dva nebo i za tří. Po prvních dnech, kdy se moc neorientoval, se nyní téměř důsledně probojovává při krmení do první řady a polyká už i celé kusy hrabošů.
Někdy po nich jejich obrovití čtyři sourozenci tlapou a posedávají na nich, takže vidíte čtyři, maximálně pět poštolčat. Nebývá to zkrátka snadné se jich dopočítat, jako na tomto roinném snímku:
Ale tím s neznepokojujte, zatím je jich stále šest.
„Naše“ poštolčí samička se ovšem už dnes v noci rozhodla, že není potřeba je zahřívat a noc proseděla na okraji hnízdní bedýnky:
Pokud bude v noci zima, tak to s těmi dvěma malými nemusí dopadnout dobře. Ale snad „naše“ poštolka ví, co dělá…