Ohňostroj rumunských mistrů prý včera nad brněnskou rozdával energii a oslovení diváci ocenili jeho vlasteneckost. Kdyby se někdo zeptal nás, kladného ohlasu by se nedočkal. A „našich poštolek“, těch se stejně jako dalších zvířecích obyvatel nejbližšího okolí místa konání, nikdo za celou dobu existence Ignis brunensis od r. 2001, neptal nikdo. Letos, když ještě sedí na vejcí, tak to má ona těžší. Jakožto zodpovědná matka sice nejprve vykoukne, co že se to blíží za katastrofu, ale poté se vrátí a statečně zase vejce zahřívá. On to má jednodušší a tak při první ráně vezme křídla na ramena. Zachoval se stějně i 6. června, když nám polští ohňostrůjci přivezli duhu. A to nás čeká ještě jeden francouzský 13.června. To už by se pomalu měla začít líhnout poštolčata. Tak musíme doufat, že se jejich otec po ohňostroji tak jako po předešlých opět vrátí, aby měla zajištěnu obživu.
Jinak ovšem bystrcké ohňostroje, jak se zdá už nikomu nevadí. Za tu dlouhou dobu, co je tu máme, ostatně vše podstatné již bylo zřejmě řečeno. Jeden z nejvýstižnějších článků na toto téma je odpověď na dotaz Škodí ohňostroje životnímu prostředí? v poradně ekologického institutu Veronica. Z něj jsme si vypůjčili citát do názvu tohoto příspěvku
„Když starosta neví, co by udělal, uspořádá ohňostroj.“
Náš bystrcký starosta se v roce 2016, kdy to vypadalo, že město Brno na pořádání akce již nebude přispívat, vyjádřil Ignis brunensis jednoznačnou podporu (Ohňostroje do Bystrce patří). Odpověď na to, jak na požadavky ochrany přírody reagují pořadatelé a ohňostrujci najdete např. ve starším rozhovoru s jedním z nich na stránkách Ignis brunensis (Jaroslav Štolba: Na Ignis Brunensis chceme pokaždé předvést něco nového). Zde jsme se dočetli:
„Používáme tady pyrotechnické výrobky z papíru, který se rozloží tam, kam po výbuchu doletí. Dalším opatřením jsou oznamovací rány na začátku ohňostroje. Pro diváky jsou sice komerčním odpočítáváním do začátku ohňostroje, ale jejich pravou funkcí je vyrušit ptáky a ryby. Zpěvní ptáci odletí hned po první ráně a ryby se přesunou pod hrad Veveří. Rybářům to vyhovuje, v den ohňostroje ví, kam zajít. A vodní ptactvo je v pohodě, třeba kachny a kačeři ohňostroje dokonce sledují.“
Nelze než potvrdit, že ohlašovací rány plaší spolehlivě. Alespoň „našeho“ letošního poštolčího samečka. Určitě zvládnou spolehlivě zaplašit i některé ptačí samičky. Vejce a mláďata, která zahřívají, pravděpodobně neodletí, ale organizátoři určitě od roku 2015 již vymyslelo něco, jak pomoci i jim. A na ty kachny a kačery se budeme muset jít podívat… Kdo ví, možná i „náš“ poštolčí sameček neodlétá od ohňostroje pryč, ale letí se jím naopak pokochat.
Možná se mýlíme, a většině zvířat se ohňostroje líbí stejně tak, jako většině lidí. Ve Františkových Lázních to zkusili s Peticí za zrušení ohňostrojů. K dnešnímu dní ji od loňského dubna podepsalo pouhých 74 lidí…