Dnes před půl jednou se objevilo vejce čtvrté. ještě stále pršelo a pršelo a promoklý sameček, který přinesl samičce na oběd pěkného hraboše (kdoví kde a jak je v tom dešti chytá), ji marně lákal na tu pochoutku na zábradlí. Samička, která se jinak na každého hraboše vrhá s halasným křikem, jen seděla na hnízdě a pofňukovala. Sameček jí tedy hraboše donesl až do zobáčku.
Chvilku se o něj přetahovali a když se otočila, aby si ho v klidu na hnízdě zkonzumovala, ukázala se „jen“ tři vejce:
Po obědě, když vejce rovnala, aby na ně mohla zasednout, se ukázalo, kolik jich ve skutečnosti už je. Jedno ze čtyř totiž zřejmě přemístila pod ocáskem, jak se tak otáčela.
Takže už máme vejce čtyři. Večerní poštolčí chování naznačuje, že ještě na nějaké další pomýšlejí: