Zdá se, že i na „našeho“ brlíka přišlo jaro. Už několik dní se tu ozývá jeho hvízdání, kterým vábí samičku do vyhlédnutého bydla v rorýsovníku, v kterém už před nějakou dobou našel zalíbení a povýšil ho na brhlíkovník.
Vypadá to, že ten správný vchod, vlastně vlet, je ten druhý zprava.
Jeho vyvolená na sebe nenechá obvykle dlouho čekat a vbrzku šplhá čile vzhůru za ním. (Pokud to ovšem není naopak.)
Podobně jako „naše“ poštolky mají rendez-vous většinou jen po ránu a přes den se objevují zřídka. Při stávajícím vlezlém a studeném počasí není ani příliš divu.
Související příspěvky: