„Naše“ poštolčí samička přišla nedávno o svůj oblíbený květináč s vánoční jedličkou, ale příliš ji to z míry nevyvedlo. Je sice pravda, že když se rozhodne odližit si někde hraboše, zamíří nejprve na skříňku, kde bývala její stará skrýš: Pokračovat ve čtení „Staronová skrýš“
Konec jedné úschovny
Poštolčí samičku nesoucí hraboše k uložení do úkrytu pod jedličkou už na přenosu z naší lodžie neuvidíte. Ne že by tu už nebyla samička nebo hraboši k uschování, ale jedličku jsme stejně jako loni uklidili do lodžie na chodbě domu. Moc šancí na přežití v době, kdy už nebude vhodné vstupovat do lodžie, by totiž neměla. Pokračovat ve čtení „Konec jedné úschovny“
Zdvořilost
Protagonisty toho příběhu jsou: On – poštolčí sameček z naší lodžie, Ona – poštolčí samička z naší lodžie… a myš, přesněji řečeno jeden hraboš polní, kterého nejprve sameček přinesl samičce, ona ho pak schovala, aby ho v zápětí nabídla samečkovi, on jí ho opět přinesl … a tak dále, a tak dále. Příběh z podělní 23. března se v letošním nadbytku hrabošů pravidelně opakuje a názorně ukazuje, že i mezi poštolkami je důležitá tahleta zdvořilost. Pokračovat ve čtení „Zdvořilost“
Jak nepřijít o svačinu
Už jsme tu o tom několikrát psali. „Naše“ poštolčí samička si schovává nezkonzumované hraboše za oknem do květináče pod jedličku. Když se sameček zdrží se svačinou či obědem, hraboše vytáhne a pochutná si na něm. Pokračovat ve čtení „Jak nepřijít o svačinu“
Sníst nebo raději schovat na později?
„Naše“ poštolka v posledních dnech často řeší dilema, zda myše, kterého dostala od samečka raději hned sníst nebo raději uschovat na horší časy. Pokračovat ve čtení „Sníst nebo raději schovat na později?“