Štítek: zima

Publikováno

Zima online

„Bude zima, bude mráz, kam se, ptáčku, kam schováš?
Schovám já se pod hrudu, tam já zimu přebudu.
Bude zima, bude mráz, kam se, ptáčku, kam schováš?
Schovám se do javora, to bude má komora.
Bude zima, bude mráz, kam se, ptáčku, kam schováš?
Schovám já se pod mezu, až přestane, vylezu.
Bude zima, bude mráz, kam se, ptáčku, kam schováš?
Odletím já do Říma, neuškodí mně zima.“

 

Těm co do Říma neodletí a zůstanou jest zvykem pomáhat přikrmováním a řadu krmítek po celém světě pak sleduje bedlivé oko webové kamery. Jejich přehled najdete zde. Pokračovat ve čtení „Zima online“

Publikováno

Vánoční návštěvník

Narozdíl od roku loňského je v naší zimní lodžii, v níž dosud nebyly dokončeny všechny stavební úpravy, poměrně málo opeřených návštěvníků. Zde alespoň jeden z nich, zachycený v okamžiku, kdy asistoval zdobení vánočního stromečku:

 

Publikováno

O poštolkách tažných, přelétavých a stálých

Poštolky obecné, které žijí u nás v České republice, jsou ptáky tažnými, přelétavými i stálými. Na zimu ty nejmladší, pro které je to jejich první zima, podnikají obvykle delší pouť na jih, někdy až do hloubi Afriky. Ty starší přelétají tam, kde jsou pro ně nejblíže lepší klimatické podmínky a dostatek potravy. Vydávají se většinou na jih a jihozápad, většinou ale ne dále než do Rakouska, Německa či Švýcarska. Na naše území se obdobně stahují poštolky ze severnějších zemí (Saska, Polska, ale i Švédska či Finska). Část našich poštolek, především těch starších, pak zůstává přes zimu v blízkém okolí hnízda. Samci se přitom drží u hnízda, které si už hlídají pro příští sezónu, více. Samice se spíše toulají. Pokračovat ve čtení „O poštolkách tažných, přelétavých a stálých“

Publikováno

Vánoce s poštolkou

Na štědrý den se v naší lodžii objevil opět vánoční stromeček. Je to ten z loňska, ještě stále zelený a pichlavý… A jak se sluší a patří patřičně vánočně ozdobený.

Letos si ho díky mírné zimě i zjevnému odhodlání našeho poštolčího páru nikam neodlétat užíváme s poštolkami. Může nám závidět každý, komu Ježíšek pod nebo nad stromeček poštolku nenadělil… Přilétají každý den těsně před západem slunce a odlétají po jeho východu. Občas také přistanou na smrčku a z mávání křídly a poposkakování je zřejmé, že je vskutku pichlavý.

Sameček zahánějící drzého holuba přistává na špičce vánočního stromečku; 25.12.2015
Publikováno

Ještě jsou tu

Předpověď počasí slibovala teploty pod bodem mrazu a tak jsme minulou sobotu vypnuli letní kamery a uložili je k zimnímu odpočinku. V lodžii teď běží jen ty dvě nejodolnější, které zvládnou provoz při teplotách do -20oC. Zřejmě to bylo poněkud ukvapené, žádné mrazy se nekonaly. Poštolčí pár se ostatně ještě letos nevytratil na lepší bydla. Obvykle nejdříve mizí samička a vzápětí po ní sameček už někdy po polovině října, když nastanou první podzimní mlhy a plískanice. Letos jsou stále tu. Vracejí se se západem slunce a s jeho východem obvykle odlétají, pokud se ještě chvíli nesluní. Občas zaletí i přes den a tvrdě hájí hnízdní lodžii proti svým soukmenovcům i holubům, kteří o ni také jeví zájem. A výjimečně proženou i sýkorky, které se ale objeví obvykle až někdy kolem desáté a tudíž se minou… Pokračovat ve čtení „Ještě jsou tu“