O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Původně jsme propadli dojmu, že „naše“ poštolka bude snášet vejce v intervalu po 52 hodinách. To je, jak ukazují naše víceméně pečlivě vedené deníky, asi nejobvyklejší doba mezi snesením dvou vajec. Poštolka to ovšem může zvládnout za dobu kratší, nebo naopak delší, zvláště když by měla snášet v noci. A tak se celkem logicky další vejce objevilo až po 59 hodinách. Pokračovat ve čtení „Vejce čtvrté (ranní)“
Tak už tu máme třetí vejce. Podle našeho statistického kalendária je to již šedesáté poštolčí vejce snesené v naší lodžii od r. 2007. „Naše“ poštolka ho snesla někdy po sedmé hodině večer. Pokračovat ve čtení „Kopa vajec“
„Naše“ poštolka snesla včera letošní druhé vejce přesně podle plánu – 52 hodin po vejci prvém. Třetí by se mělo objevit v pátek 3. května odpoledne.
Vypadá to, že „naše“ poštolky už vedou řádný rodinný život. Poštolčí milenec se zřejmě rozhodl, že bude lépe najít si vlastní ženu a od soboty se tu nekázal. A tak v naší lodžii plyne poštolčí čas vcelku poklidně. Na poslech se to sice nezdá, poštolčí samička totiž stále něco po samečkovi chce a je-li zrovna přílomen, usilovně kvílí. Sameček se přirozeně vyzná v poštolčím jazyce lépe než my a tak většinou správně pozná, co se po něm chce. Pokračovat ve čtení „Rodinný život“
Od té doby, co tu máme poštolčí trojúhelník, je v naší lodžii docela rušno. Ona už to vlastně ani není naše lodžie, ale jejich, poštolčí… Už jsme o tom zde psali. Sameček, kterého můžeme označit za manžela, pravidelně zásobuje naši samičku hraboši. V době, kdy je zrovna na lovu, se tu objevuje sameček – milenec. Když se sameček – manžel vrátí z lovu předčasně, tak to může vypadat i takto: Pokračovat ve čtení „Když se manžel vrací“