
Každým rokem se v okolí objeví mladé poštolky, které by rády založily své první hnízdo. Samečci se mezi nimi snadno poznají, protože nemusí být ještě zcela přepeřeni. Pokračovat ve čtení „Mladík ze sousedství“

O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.

Každým rokem se v okolí objeví mladé poštolky, které by rády založily své první hnízdo. Samečci se mezi nimi snadno poznají, protože nemusí být ještě zcela přepeřeni. Pokračovat ve čtení „Mladík ze sousedství“

Takže zase jednou trocha poezie s poštolkou. Báseň Poštolka vyšla v Divokém víně 95/2018 a jejím autorem je Michael Lorenc.
Objevují se tu už řadu let, většinou po polovině května, a snaží se zahnízdit v otvoru po vypadlém větráku kuchyňské skříně o dvě patra níže po námi. Každý rok jim slibujeme budku, ale ještě jsme se k tomu nedostali…
Naše poštolky domácí mají velmi komfortní budku, jíž je naše lodžie, kde hnízdí v koutě na zemi, resp. na námi lidmi domácími připravené podestýlce. Osvědčená směs sestává z lesní hrabanky, písku a štěpek.
Ovšem již po několik jar se na protější straně domu pokouší zahnízdit další pár. Nutno přiznat, že větrací otvory spižních skříní, z nichž vypadávají po zateplení fasády krycí mřížky, nejsou tím nejideálnějším místem. Takže z toho většinou nic není.
Sameček z protější strany (foto z roku 2009). Pokračovat ve čtení „Budka pro poštolky aneb poštolkovník“