Na anténě

Každý večer napjatě vyhlížíme naši samičku. Sameček už několik dní v lodžii nepřespává. Ale samička se, alespoň prozatím pravidelně se setměním vrací.
Naše sídliště se už ale nezdá být tak beznadějně opuštěné. V průběhu weekendu se hustota poštolek v nejbližším okolí zvýšila. Tradiční tři páry v dohledu od těch „našich“ jsou už zřejmě na svém místě. Počasí aktuálně ani co do předpovědi ovšem nic moc. Hlavní otázka ovšem ale možná zní, jak je to letos s hraboši. Tedy jinými slovy: je zde v okolí dostatek potravy?

Pohled z naší lodžie; na konci ulice vlevo bodové domy, na jejichž anténách poštolky s oblibou pobývají. Pokračovat ve čtení „Na anténě“

Pohled zvenčí

Od doby, kdy jsme vloni popisovali, jak vypadá naše lodžie z pohledu vnějšího pozorovatele, se k nepoznání změnila. Zvenku i zevnitř.

Pro vnějšího pozorovatele vypadá nyní takto. Ten pták na zábradlí není nikdo jiný než „naše“ letošní samička. A ano, to nalevo nad okny je rorýsovník. Ale ani u rorýsů, kteří se zatím letos v sídlišti ještě neukázali, není jisto, že se jim nové bydlo zalíbí.

Pokračovat ve čtení „Pohled zvenčí“

Na konci ulice

Buďto to má na svědomí nejarní počasí nebo si opravdu našly něco lepšího. Přes den je máte pramalou šanci  je zahlédnout. Alespoň zde v naší lodžii. Když jsme se vydali na obhlídku a snažili se zjistit, kde by se tak asi mohly zdržovat natrefili jsme na pár poštolek posedávajících na anténách na domech na konci ulice u lesa. Je docela možné, že jsou to ty naše. Je to místo docela strategické a mohou odtud kontrolovat, co se v ulici děje a samička má dobrý výhled, když čeká na proviant, který by jí měl sameček nosit.

 Ona v podvečer Pokračovat ve čtení „Na konci ulice“

Hnedtubud skvrnitý, čili býložravý

Pokud jste četli Medvídka Pú v překladu Hany Skoumalové, tak víte, o kom je řeč. V anglickém originále se jmenuje Spotted or Herbaceous Backson. Podle Sovina výkladu záhadné cedulky, na níž stálo ODEŠEL SEM. / HNET TU BUDEM. / MOC PRÁCE. / HNET TU BUDEM., s ním Kryštůfek Robin trávil dopoledne. Pokud Vám to nic neříká, tak si přečtěte kapitolu V., ve které má Králíček napilno a ve které poznáme, co dělá Kryštůfek Robin dopoledne.

U nás žádná cedulka ani vyhláška. O to více tápeme, neb netušíme, co dělají naše poštolky dopoledne a vlastně ani odpoledne. Večer se objeví do půlhodiny po západu slunce, ráno do půlhodiny před jeho východem opět odletí. Ne že by se vůbec přes den neukázaly. Ale je to vždy jen na skok. Také v nejbližším okolí je přes den ticho.

Pokračovat ve čtení „Hnedtubud skvrnitý, čili býložravý“