O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Do naší ulice se začátkem května vrátili rorýsi a loňští nájemníci se opět zabydleli v našem rorýsovníku. Jak přitom dopadl brhlík, netušíme, neb kamera zamýšlená pro sledování rorýsovníku ještě stále sleduje bidýlka nad starým poštolčím hnízdem, kam se pravidelně vrací „náš“ poštolčí sameček na noc a občas tam ještě odpočívá i „naše“ poštolčí samička. Pokračovat ve čtení „Návrat rorýsů“
I letos jsme provedli tradiční ohlédnutí za letošním rokem v naší lodžii. Poštolky zde letos poprvé od roku 2007 nehnízdly, i když to na začátku jara vypadalo docela slibně. Na to, že by u nás nebylo rušno, jsme si ale rozhodně stěžovat nemohli. Poté, co se poštolky po anglicku vytratily, tu bylo velmi rušno díky první hnízdní sezóně rorýsů. A po jejich odletu se k nám znovu nastěhovala poštolčí samička. Kromě ní máme řadu méně pravidelných návštěvníků, takže pro kalendář na příští rok jsme opět snímky z kamer museli radikálně vytřídit:
calendar_2018_postole_b_CZr1 Pokračovat ve čtení „Kalendárium 2018“
Člověk snadno propadne dojmu, že poetická poštolka v české literatuře zkrátka neexistuje. Je pravda něco jako bílá vrána, ale vezměte si třeba Druhou báseň o Brně Jana Skácela, v níž nejen „poštolka si krouží nad Brnem“, ale Brno zabírají i hbití rorýsi… Pokračovat ve čtení „Už i ta poštolka si krouží nad Brnem…“
To, že jsme se na déle než měsíc odmlčeli neznamená, že se v naší lodžii nic neděje. Rorýsi se, na to jak hlasitě kolem svištěli v předchozích dnech a týdnech, v tichosti vytratili po polovině července.
Prakticky ve stejnou dobu (17. července) se u nás zabydlela samička poštolky. Nevíme, zda je to ta stejná jako na jaře a pokud ano, co celou tu dobu vyváděla. Vyvedla někde poštolčata? Nebo vůbec letos nezahnízdila? Kam se poděl sameček? Pokračovat ve čtení „Zpráva o stavu lodžie“
Za dávných a dávných časů, někdy těsně po roce 1986, kdy jsme se nastěhovali do nového bytu v panelovém domě v sídlišti na okraji Brna, se v naší lodžii objevily poštolky. Dlouhá léta byla jejich oblíbeným místem pro přespání a od roku 2007 zde i hnízdí. Vybraly si k tomu nejprve zastrčený kout za starou skříňkou vystrčenou do lodžie po požáru. Do jejich soukromého života se snažíme zasahovat co nejméně. Pokračovat ve čtení „O myších a poštolkách“