Už jen čtyři vejce

Ano, vejce jsou již jen čtyři a možná, že v době kdy toto píšeme, jsou už jen tři. Dnes ráno se totiž vylíhlo první poštolče. Samička už se s vejci nějaký ten den předtím bavila kvokáním. Dnes hned za rozednění bylo vidět, že se na vejcích více vrtí.  A když takto činila těsně před pátou, tak se ve 4:57 objevila skořápka a bylo možno zahlédnout malé tělíčko snažící se dostat ze zbytku vejce. Pokračovat ve čtení „Už jen čtyři vejce“

Opravdu ví nejlépe co dělat?

Dnes dopoledne v 10:41 se vylíhlo poslední vejce. Byl krásný den, oteplilo se, sameček nosil pravidelně proviant, samička pečlivě krmila a přebytky (a nebylo jich málo) ukládala do koutů kolem hnízda. Ještě teď jsou ve škvíře mezi bedýnkou a truhlíkem minimálně tři odložení hraboši. I na stavbě byl klid, který zde vzácně panuje už od začátku týdne; jen dva dělníci lepili polystyren na nejvzdálenějším domě.

Pokračovat ve čtení „Opravdu ví nejlépe co dělat?“

Samička ví nejlépe

Za těch deset let, co u nás poštolky bydlí, se již párkrát (přesně řečeno do dnešního dne třikrát) přihodilo, že nejslabší poštolče uhynulo. Dvakrát to byla poštolčata ve věku přibližně 10 dní, která zřejmě doplatila na to, že je samička přestala přes noc zahřívat. To loňské dokonce dosáhlo věku 29 dní, ale rozdíl mezi ním  a sourozenci už byl takový, že nemělo nejmenší šanci urvat si mezi sourozenci potřebný díl potravy. Poštolčí samičky nad nimi ve všech případech zlomily hůl daleko dříve než to nám lidem dávalo smysl. Dnes takto samička odepsala druhé letošní poštolče. Vylíhlo se o půl šesté ráno a samička mu pomáhala stejně tak, jako tomu včerejšímu prvnímu, zbavit se skořápky. Od 6:25 ho však přestala zahřívat.

Pokračovat ve čtení „Samička ví nejlépe“

Líhnutí, den čtvrtý

Časně nad ránem, ještě zašera se vylíhlo šesté, letos poslední poštolče. Jeho příchod na svět signalizovalo vyhození skořápky samičkou ve 4:35. O deset minut později, ve 4:45, se už samo poprvé objevilo pod chrující se samičkou v záběru kamery.

Líhnutí trvalo necelých 67 a půl hodiny. Ve dvou z předchozích sezón se šesti poštolčaty líhnutí trvalo 69 hodin v roce 2010 a 89 hodin 40 minut v roce 2014. V prvním případě nejmenší poštolče nepřežilo, ve druhém ano. Vliv na to neměl zřejmě časový rozdíl mezi prvním a posledním poštolčetem, ale množství potravy. Loňský rok byl vskutku rokem „myším“a můžeme jen přát letošním poštolčatům, aby ten letošní byl taky takový.

Sameček předává samičce myše. Nahnídě je už všech šest poštolčat. (2015/05/21)

Pokračovat ve čtení „Líhnutí, den čtvrtý“