O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
„Naše“ poštolky se aktuálně objevují přes den před kamerami hlavně, když jde o to, aby sameček předal samičce dárek – nejčastěji hraboše. Pokud ho ona neodchytí někde na příletu, je místem předání hnízdní bedýnka. Předávku je pak možno sledovat na kameře č. 1 (případně 2 či 3) a relativně zblízka na kameře č. 12 a 15. Pokračovat ve čtení „Technika předávky“
Kolem naší lodžie se každým rokem potloukají kromě těch domácích i cizí poštolky. Cizí samičky přitom velmi zajímají dárky, které nosí pan poštolka své družce. On jim je ovšem jen tak nedá.
Pokračovat ve čtení „Která je ta pravá“
O něco později než v minulých letech, ale přece jen začalo v naší lodžii jaro. Stalo se tak ze dne na den na samém konci února a se vším co k začátku poštolčí sezóny patří: Pokračovat ve čtení „Myš, myš a zase myš“
Od té doby, co pan poštolka přinesl před týdnem do naší lodžie prvního letošního hraboše (viz První letošní), se zdá, že začal samičce pravidelně nosit dárky. Ona na něho čekává doma a občas rozčileně přiletí a zase odletí. Že by jí hraboše donesl až do lodžie jsme zatím neviděli, zřejmě jí je předává už někde cestou z lovu. Pokračovat ve čtení „Druhý letošní“
Dnes odpoledne těsně po páté přinesl pan poštolka své družce poprvé letos do lodžie hraboše. Chvíli s ním čekal na bidýlku nad starým hnízdem a pak na opačné straně lodžie. Když si jeho milá pro dárek nepřiletěla, vrátil se zpět nad staré hnízdo. Tam se k němu nakonec paní poštolka připojila. Pokračovat ve čtení „První letošní“