Když se během dne podíváte na některou z našich kamer, vypadá to, že se tu už nic neděje. Návštěv opeřenců opravdu není mnoho, ale zato bývají dosti dramatické. Pokračovat ve čtení „Že se tu nic neděje?“
Lov na tatínka
Občas to už vypadá, jako by se poštolčata z naší lodžie natrvalo vystěhovala. Už ani večer na noc se neobjevují všechna, ale tráví ji tu spolu s maminkou maximálně dvě až tři. O moc více se jich neobjevuje ani ve dne. Většinou když honí někoho z rodičů a loudí na něm potravu. Pokračovat ve čtení „Lov na tatínka“
Jak se to jí?
Ve středu 1. července přinesl otec poštolka posledním dvěma poštolčatům zase jednou rorýse. Pokračovat ve čtení „Jak se to jí?“
A tebe taky sním
Když se poštolčata trochu rozlétají, dokáží si doletět i pro potravu. Zatím pro tu, co jim nosí rodiče. Neobejde se to bez emocí. Většinou to vypadá, že se chystají sníst i maminku nebo tatínka. Pokračovat ve čtení „A tebe taky sním“
Zásobování demoliční čety
Poté co se „naše“ poštolčata, tedy ta čtyři starší, rozlétala po naší lodžii, změnila se v něco, co bychom mohli nazvat demoliční četou. Převracejí květináče, v nichž již naštěstí delší dobu nejsou žádné živé rostliny a bojují se vším, co najdou a co se dá trochu rozhýbat. Množství energie, které do této činnosti a leteckého treninku vkládají, vyžaduje dostatečný přísun energie. Pokračovat ve čtení „Zásobování demoliční čety“