O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Pan poštolka nás dokáže překvapit tím, co přinese paní poštolce darem. Občas překvapí i paní poštolku. Dnes ráno se objevil s divnou okřídlenou myší. My ovšem víme, že to nebyla myš ani hraboš, ale nejspíše netopýr. Pokračovat ve čtení „Netopýr aneb létající „myš““
Když poštolčí sameček donese samičce hraboše a ona není zrovna nikde poblíž, tak na ni nejprve dvorně čeká, ale nakonec neodolá a do hraboše se pustí sám. Pokračovat ve čtení „Když se nedočká“
Důstojný otec Jan Tanner z našeho Tovaryšstva, člověk nade vší pochybnost důvěryhodný, mi nedávno jako očitý svědek vyprávěl cosi neobvyklého, co ještě nikdo dostatečné neprozkoumal: na věžích hradu Karlštejna hnízdí ve velkém množství sokoli. Pokračovat ve čtení „Poštolky a štíři na Karlštejně“
K začátku každé sezóny patří hra na honěnou s hrabošem, kterou pan poštolka hrává s paní poštolkou. Pokračovat ve čtení „Poštolkovy naschvály“
K začátku každé hnízdní sezóny patří dárky, které poštolčí sameček nosí samičce. Těch opravdu přesných nebyl během února ještě mnoho. Samička se ještě celý den v lodžii nezdržuje a tak ji sameček často poté, co nějakého toho hraboše přinese, odlétá hledat. Pokračovat ve čtení „Sem tam nějaký ten hraboš“