O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Poslední okroužkované poštolče jsme v naší lodžii viděli 14. července večer, kdy jedno přiletělo na bidýlko a hned zase odletělo. Následující noc strávila v lodžii po dlouhé době pouze matka poštolka. 16. července se k ní přidružilo neokroužkované poštolče. Pokračovat ve čtení „Na konci sezóny“
Tak jsme tu měli zase každoroční červnové ohňostroje. Letos čtyři mezi 14. a 25. červnem. Na akci IGNIS BRUNENSIS se sjíždějí příznivci tohoto druhu zábavy ze širokého okolí. My domorodci k nim ale nepatříme. O tom, proč tomu tak je zde píšeme pravidelně. Letos se omezíme na to, jak na ohňostroje reagovala „naše“ poštolčata. Pokračovat ve čtení „Plašení poštolčat“
Po předešlých dvou dnech intenzivního tréninku se počtolčata rozhodla vyrazit do ulice. První v 5:06, Pokračovat ve čtení „Výletníci“
Před půl jedenáctou se na zábradlí naší lodžie objevil cizí poštolčí pár. Nejprve přiletěl on a snažil se ji přilákat se ji přilákat. Ona se zastavila jen na chvilku a po většinu času obletovala kolem. Zdrželi se jen pět minut, neboť poté si jich všiml domácí sameček. Pokračovat ve čtení „Cizí pár“
To, že rodná bedýnka začíná být poštolčatům těsná, začalo být jasné hned po kroužkování, když jedno z poštolčat muselo být odloveno v koši. Ostatně ještě téhož dnes se tam jedno z nich, možná to stejné, vydalo opět. Pokračovat ve čtení „Stěhování do koše“