„Našim“ poštolčatům začala být hnízdní bedýnka pomalu těsná a postupně se stěhují do sousedního koše. První překonalo bariéru mezi bedýnkou a košem v sobotu 10. června ve dvě hodiny odpoledne. Pokračovat ve čtení „Stěhování do koše“
Vzhůru na koš
Zatím ne do koše, ale pouze na jeho okraj, se konečně dostalo první poštolče. Pokračovat ve čtení „Vzhůru na koš“
Úskalí soužití
Domácí pan poštolka přinesl dnes ráno samičce uloveného rorýse. Dělal to už vloni, ale letos jsme ho přistihli poprvé. Pokračovat ve čtení „Úskalí soužití“
Mé ptactvo
Co se ptactva týče, zdá se být poezie plná pěvců, zvláště těch dobře rýmujících se. Ovšem v básni Mé ptactvo Oldřicha Mikuláška krouží i poštolka: Pokračovat ve čtení „Mé ptactvo“
Poštolčí blues
Poštolek je v české poezii, jak už zde bylo mnohokráte řečeno, poskrovnu. Poštolčí e-poštou ovšem dorazilo Poštolčí blues od jednoho karlínského kosa, kteréžto je názorným dokladem toho, že inspirační roli poštolek pro českou poezii nelze podceňovat Pokračovat ve čtení „Poštolčí blues“