O poštolčích a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
V díle prvém jsme zmínili soužití poštolek se sovami páleným. Dnes je na řadě slíbený příběh s puštíky. Podařilo se jej zachytit na online sledovaném hnízdě poštolek na vodárenské věži ve Scheveningen v Holandsku. 8. července navštívili hnído dva puštíci a zvědavě si prohlíželi poštolčata. Ta měla velké štěstí, že nezvaní návštěvníci byli zřejmě mladí ptáci nebo že nebyli hladoví, takže všechna poštolčata přečkala návštěvu ve zdraví. Videoklip je dostupný zde.
Bude řeč o sovách, symbolech to moudrosti. Vzpomeňme tedy na úvod výrok jednoho rovněž moudrého medvěda: „… if anyone knows anything about anything, it’s Owl who knows something about something..“ pravil kdysi Medvídek Pú čili Winnie-the-Pooh.
Bude řeč o sovách, především však o jejich vztazích s poštolkami. Konkurují si v boji o potravu. Konkurují si v boji o získání nejlepšího hnízda. Postupně se sžívají s druhem homo sapiens – v dobrém tam, kde jim my lidé nebo naše sídla nabízíme prostor pro hnízdění, ve zlém, tam, kde doplácejí na nástrahy lidské civilizace. Zmíníme zde dva druhy sov o kterých můžeme směle prohlásit, že jsou tím, čím se zdají být: Sovu pálenou. která s oblibou hnízdí ve věžích kostelů a na půdách stodol (odtud její anglické jméno barn owl)a puštíka obecného, jehož hnízdo se může rovněž vyskytnout v lidkých stavbách. Pokračovat ve čtení „Owls vs kestrels I“