
I když se už blíží konec října, „náš“ poštolčí sameček stále projevuje samičce drobné pozornosti jako by se už blížilo jaro a ne zima. Včera brzo ráno jí zase jednou přinesl hraboše až na hnízdo. Pokračovat ve čtení „Stále pozorný“

O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.

I když se už blíží konec října, „náš“ poštolčí sameček stále projevuje samičce drobné pozornosti jako by se už blížilo jaro a ne zima. Včera brzo ráno jí zase jednou přinesl hraboše až na hnízdo. Pokračovat ve čtení „Stále pozorný“

Pomalu se blíží konec října. Toutou dobou už většinou poštolky, co u nás bydlely, balily svých pět švestek a mizely někam do teplejších krajů. „Naše“ poštolčí samička u nás už ovšem strávila dvě zimy a tak snad zůstane. Její druh se přistěhoval vloni na začátku listopadu poté, co se přestal objevovat loňský otec poštolčí rodiny. Uvidíme, zda také zůstane. Pokračovat ve čtení „Zůstane s ní?“

Léto pomalu končí a blíží se začátek podzimu, alespoń toho astronomického. V roce 2020 nastane 22. září v 15 hodin a 30 minut. Ve dnech na přelomu léta a podzimu jsme v naší lodžii už několikrát zaznamenali, že poštolčí sameček opět začne nosit samičce hraboše, jako kdyby nezačínal podzim, ale jaro. Pokračovat ve čtení „Časný podzimní hraboš“

S příchodem chladnějších rán domácí poštolčí pár rád tráví pár poklidných chvil po ránu sluněním na bidýlkách nad hnízdem. Věnují se přitom poklidnému zažívání snídaně a toiletě. Pokračovat ve čtení „Slunění. Nerušit!“
Dnes ráno vyvolalo mezi domácí v naší lodžii rozruch několik objetujících a dovnitř se snážících proniknout cizinců. První bylo odrostlé letošní poštolče s kroužkem na pravé nožce. Snad to, které se tu objevilo v úterý (viz Navrátilec?). Pokračovat ve čtení „Nečitelné číslo“