O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Objevují se tu touhle dobou: pan a paní kavkovi. Nebudou to ti stejní, ale každoročně je tu někde poblíž pár kavek, který hledá místo k hnízdění. Ten z dnešního rána se nejprve zajímal o rorýsovník, což ovšem neušlo pozornosti domácího pana poštolky. Pokračovat ve čtení „Pan a paní kavkovi“
Dnes „naše“ domácí poštolky vyrušila cizí poštolka. Vřítila se za rozčileným domácím samečkem. V patách jí ovšem byla domácí samička, před se kterou cizinka rychle klidila a pak ještě nějakou chvíli obletovala kolem zatímco domácí na ni hlasitě pokřikovali. Pokračovat ve čtení „Jedna navíc“
Dnes večer těsně před osmou se v naší ulici ozvala rána. „Naše“ poštolky to nevydržely a vyletěly do noci. Každá na jednu stranu… Pokračovat ve čtení „To to bouchlo“
Pokud by vás zajímalo, jak to dopadlo s hrabošem, kterého pan poštolka zachránil před vetřelkyní (viz Dvě zájemkyně o hraboše), tak ho opět přinesl jen pár minut poté, co boj v lodžii utichl. Pokračovat ve čtení „Dvojnásobná odměna“
„Naše“ poštolky trávily dnešní jarní den většinou mimo lodžii. Až v podvečer (v 18:06) se přiřítil pan poštolka s hrabošem a hned za ním ne jedna, ale dvě poštolky. Pan poštolka unikl i s hrabošem, ale dámy se popraly. Pokračovat ve čtení „Dvě zájemkyně o hraboše“