Poštolčatům bylo dnes 48. tomu nejmladšímu 45 dní. Jsou ještě stále závislá na rodičích. Ti to s nimi ale nemají lehké. Vždy, když je poštolčata zahlédnou, vrhají se na ně a hlasitě se dožadují potravy. Pokračovat ve čtení „Rodiče na úprku“
Plašení poštolčat
Tak jsme tu měli zase každoroční červnové ohňostroje. Letos čtyři mezi 14. a 25. červnem. Na akci IGNIS BRUNENSIS se sjíždějí příznivci tohoto druhu zábavy ze širokého okolí. My domorodci k nim ale nepatříme. O tom, proč tomu tak je zde píšeme pravidelně. Letos se omezíme na to, jak na ohňostroje reagovala „naše“ poštolčata. Pokračovat ve čtení „Plašení poštolčat“
Výletníci
Po předešlých dvou dnech intenzivního tréninku se počtolčata rozhodla vyrazit do ulice. První v 5:06, Pokračovat ve čtení „Výletníci“
Rumrajch
Všechno začalo v úterý 10. června hned po ránu, když se jedno z poštolčat rozhodlo, že pořád procvičovat křídla jen tak na hnízdě a v sousedním koši už ho nebaví. Použilo tedy křídla poprvé k opravdovému letu. Bylo to jen pár mávnutí, ale let to byl. A byl to let úspěšný, neboť zdárně úřistáo na zábradlí a zase se zněj dokázalo vrátit. Pokračovat ve čtení „Rumrajch“
Cizinka
Hraboši. které nosí pan poštolka poštolčatům. jsou přitažliví i pro leckoho z poštolčích sousedů. Třeba jednu cizí samičku, kterou otec poštolka úspěšně zahnal. Všech sedm poštolčat ho přitom pozorně sledovalo. Pokračovat ve čtení „Cizinka“