Už několik dní nás navštěvuje spolu s menší tlupou sýkorek. Tak jako ony prozkoumává úplně všechno od starého poštolčího hnízda po bidýlka a zase zpět. Včera jsme ho nachytali, jak vylétává z rorýsovníku, který se zjevně těší pozornosti celé bandy.
Zpráva o stavu lodžie
To, že jsme se na déle než měsíc odmlčeli neznamená, že se v naší lodžii nic neděje. Rorýsi se, na to jak hlasitě kolem svištěli v předchozích dnech a týdnech, v tichosti vytratili po polovině července.
Prakticky ve stejnou dobu (17. července) se u nás zabydlela samička poštolky. Nevíme, zda je to ta stejná jako na jaře a pokud ano, co celou tu dobu vyváděla. Vyvedla někde poštolčata? Nebo vůbec letos nezahnízdila? Kam se poděl sameček? Pokračovat ve čtení „Zpráva o stavu lodžie“
Noví nájemníci
Nejprve jsme mysleli, že rorýsovník, osazený vloni po obložení fasády polystyrenem nad jedním z našich oken, žádné nájemníky ještě nemá a pokud ano, tedy ne rorýsy. Původně bydleli ve škvíře pod balkony o dvě patra níže. Náhradní ubytování jim předepsal krajský úřad. Nevíme, zda stavební firma umístila budku pro rorýse nad naše okno jako pozornost nebo jako určitou odvetu za komplikace s hnízděním „našich“ poštolek. V každém případě v něm rorýsi, kteří se letos do naší ulice vrátili 29. dubna, našli zalíbení a nastěhovali se.
Když jsme na to poněkud se zpožděním přišli, obrátili jsme v pondělí 19. června směrem k rorýsovníků jednu z „poštolčích“ kamer. S trochou štěstí lze na ní zahlédnout rorýsy, jak vyletují a vracejí se nebo jen tak sviští kolem naživo na http://postole.axiscam.net:1070 nebo v nizkém rozlišení zde.
Pohled zvenčí
Od doby, kdy jsme vloni popisovali, jak vypadá naše lodžie z pohledu vnějšího pozorovatele, se k nepoznání změnila. Zvenku i zevnitř.
Pro vnějšího pozorovatele vypadá nyní takto. Ten pták na zábradlí není nikdo jiný než „naše“ letošní samička. A ano, to nalevo nad okny je rorýsovník. Ale ani u rorýsů, kteří se zatím letos v sídlišti ještě neukázali, není jisto, že se jim nové bydlo zalíbí.
Návštěvníci
Podzim, alespoń ten astronomický je tu, a stavba která nám a našim poštolkám od konce března komplikuje život, je tu stále. Dostalo se nám sice bleskového světle okrového nátěru a před těmi částmi fasády, které nemají ještě okrášlit balkony a zábradlí, už sice zmizelo, ale jinak tu žádný čilý ruch nepanuje. A ano, ovšem, neměli bychom zapomenout na rorýsovník, osazený nad okny naší ložnice.
Jelikož zde panuje klid a lešení výrazně ubylo, tak ony zbylé kusy se staly oblíbeným místem pro mezipřistání ptačích návštěv, povětšinou sýkorek a rehků, ale i vrabců.
