O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Už nějakou dobu, přesněji řečeno od 31. března 2019, využíváme YouTube k zveřejňování vybraných videozáznamů a k experimentování s živým přenosem z poštolčí lodžie. „Naše“ poštolky najdete na kanálu Falco tinnunculus brunensis https://www.youtube.com/@FalcoTinnunculusBrunensis. Pokračovat ve čtení „YouTube stars“
Přemýšleli jsme, zda tento příspěvek nazvat Holubí drzost či Holubí vytrvalost či jiná holubí vlastnost… a nakonec jsme zůstali u Holubí. Naše lodžie je totiž v posledních dnech bez dozoru. Poštolčí samička tu sice stále přespává, ale přes den se objevuje pouze zřídka. Její nápadník sem zavítal naposledy 19. března těsně po ránu. Těžko říci zda o „naši“ samičku, ale určitě o naši lodžii zatím valný zájem nejeví. Možná ji láká na nějaké daleko konfortnější místo pro hnízdění… Pokračovat ve čtení „Holubí“
Včerejší návštěva u poštolek na konci naší ulice nás vedla k úvaze, zda tamní pár může být ten „náš“. Odpovídá vzhled a dovednosti tamních poštolčat tomu, jak by mohla vypadat poštolčata „našeho“ letošního páru? Samička přespala v naší lodžii naposledy v noci na 30. dubna. Do té doby zde přespávala pravidelně každou noc a nemohla tedy někde jinde řádně sedět na vejcích. Z pozorování z let předchozích, můžete odvodit, že poštolčata by byla ve věku asi 24 dnů od vylíhnutí toho posledního. Jak ta z let 2007-2016 vypadala a co uměla?
Poslední z pěti poštolčat se onoho roku, kdy u nás poštolky hnízdily poprvé, vylíhlo 5.června. 29. června už všechna trávila většinu dne v květináčích. O den později se už začala, ještě s posledním chmýřím na hlavě a křídlech promenovat po zábradlí.
Více o průběhu hnízdní sezóny najdete zde.
2007/06/29
V minulých sezonách jsme tu měli samečky kteří byli natolik emancipovaní, že poštolčata sami krmili. Vynikal mezi nimi sameček z roku 2014, který nejenže krmil společně se samičkou, ale krmil i samičku, když se líhla mláďata a pak i poštolčata přímo pod ní:
Poštolky v naší lodžii už 26. den pečlivě sedí na vejcích, která se i sameček přes své mládí a nezkušenost naučil bravurně zasednout. Střídá spolehlivě samičku a občas se zřejmě hlásí o sezení jen tak, aby se samička mohla prolétnout, a hlavně, aby sám mohl na vejcích posedět. Kromě toho, že jí nosí proviant na hnízdo, mají zřejmě ještě někde poblíž společnou spíž, jejíž místo se nám zatím nepodařilo přesně identifikovat.
Oba na vejcích provádějí úkony potřebné pro zdárný vývoj zárodků. Otáčejí se na nich, obracejí je tak a po zasednutí s nimi klechtají do stran. Období intenzivního zahřívaní, odborně nazývané inkubace se přitom pomalu chýlí ke konci. Pokračovat ve čtení „V očekávání“
