Protože v době hnízdění poštolek je řádný přísun myšů velmi důležitý, pořídili jsme v sobotu nového, v pořadí již jedenáctého myšího maskota. Doufejme, že své maskotí povinnosti bude plnit zodpovědně. Pokračovat ve čtení „Žofie“
Jak ukrást hraboše
Sousedka „našich“ poštolek, ta s hnědým ocáskem, se stává specialistkou na loupeže. Pokračovat ve čtení „Jak ukrást hraboše“
U Žebětínského rybníka
Dnes ráno jsme vyrazili k Žebětínskému rybníku a vydali se podél Vrbovce a jeho bezejmenného přítoku protékajícího Horákovým žlebem. Cíl naší cesty byl v lese za mokrou, bílými kvítky hustě posypanou loukou. Pokračovat ve čtení „U Žebětínského rybníka“
Z ničeho nic nám zmizel ježek
Z ničeho nic nám zmizel ježek, čert ví, kam on to mohl běžet. To znamená, že Anežka a já jsme tedy bez ježka. Útěk byl zřejmě bleskový, já mu jich nandám, ježkovi! Zmizí, a člověk zamešká kdeco, a čeká na ježka.
Třetí poštolka
Kromě našeho domácího páru k nám pravidelně létá další poštolka – mladá samička. Od samičky domácí je snadno rozlišitelná. Její pruhovaný ocásek totiž není šedý, ale rezavě hnědý. Domácí se s ní dosti zlobí, ale ona si z nich nic moc nedělá. Těžko říci, zda ji více lákají hraboši, které nosí sameček, nebo ta velká budka s urostlým poštolákem. Pokračovat ve čtení „Třetí poštolka“