Možná jste si všimli té závěje peříček na bidýlku nad hnízdem. Většinu už odvál vítr. Už jich tam zbývá jen několik. Pro zpestření jídelníčku totiž otec poštolčí rodiny přinesl i jednoho ptáčka. Pokračovat ve čtení „Zpestření jídelníčku“
Jubilejní poštolče
Dnes před půl sedmou se v naší lodžii vylíhlo letošní čtvrté poštolče. V záběru kamery se poprvé objevilo v 6:20. Pokračovat ve čtení „Jubilejní poštolče“
Vejce páté
K snesení pátého vejce se „naše“ poštolčí samička chystala už od včerejšího večera, kdy ji sameček opakovaně přinášel krásného tučného hraboše aniž by na tuto lákavou nabídku nějak reagovala. Očekávali jsme tedy, že ráno tu bude další vejce, ale to se objevilo až když jí sameček přinesl pozdní oběd těsně po půl druhé.
Vejce čtvrté
Dnes před půl jednou se objevilo vejce čtvrté. ještě stále pršelo a pršelo a promoklý sameček, který přinesl samičce na oběd pěkného hraboše (kdoví kde a jak je v tom dešti chytá), ji marně lákal na tu pochoutku na zábradlí. Pokračovat ve čtení „Vejce čtvrté“
Poštolčin zval ku lásce hlas
Již na základní škole nás paní učitelka Sladkovská poučila, že sameček od hrdličky se jmenuje kulásec, což jasně vyplývá z Máchova Máje:
Byl pozdní večer – první máj –
večerní máj – byl lásky čas.
Hrdliččin zval ku lásce hlas,
kde borový zaváněl háj. Pokračovat ve čtení „Poštolčin zval ku lásce hlas“