O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Dravci (Accipitriformes)
Takhle z podzimku poštolky (stejně jako ostatní opeřenci) již rozvažují, kde bude na jaře nejlepší místo pro založení hnízda. Přemýšlí o tom i „náš“ mladý sameček. Pravidelně se producíruje před samičkou v bedýnce na policích pod bidýlky u dveří a vrtí tam hnízdní důlek. Pokračovat ve čtení „Kde bude hnízdo“
Tak už tu máme podzim. Poštolky se v nastalých chladných ránech sluní na bidýlcích a zdá se, že samička už se s přítomností vytrvalého mladého samečka smířila a už se opravdu vypadá, že se dali do páru. Pokračovat ve čtení „Párování a podzimní hraboš“
Před osmdesáti lety vyšla knížečka Lolo a druhové. Jedním z jejích zvířecích hrdinů je ochočená poštolka Lolo a autorem její přítel Old Ještěr — básník mnoha pseudonymů (Smil z Rolničky, Ratibor Suk, Šárek B., Charvát Leo, Alter Ego, Pavel Hrzánský, Kuba Stopěruntík…. a Petr Bezruč). Pokračovat ve čtení „Lolo a Ještěr“
Co se ptactva týče, zdá se být poezie plná pěvců, zvláště těch dobře rýmujících se. Ovšem v básni Mé ptactvo Oldřicha Mikuláška krouží i poštolka: Pokračovat ve čtení „Mé ptactvo“
Něco o poštolkách z dob, kdy byly ptactvem užitečným, posud však pronásledovaným, sepsáno jedním z otců české ornitologie: Pokračovat ve čtení „Nesu Vám kalousy!“