O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Samečci poštolky, co u nás bydleli od roku 2007 jsou většinou tvorové pořádkumilovní a veškerou potravu, kterou jejich samičky nespotřebují odnášejí do své tajné spižní skrýše, kterou mají zřízenu někde na druhé straně naší ulice. Včera v podvečer ale aktuální pan domácí učinil výjimku. Pokračovat ve čtení „Odložený myš“
Dnes v noci teplota v souladu s předpovědí počasí klesala. „Naše“ paní poštolka se proto rozhodla těsně po půlnoci seskočit do hnízda za svými dvěma prvními vejci… Pokračovat ve čtení „Noční intermezzo“
Dnes odpoledne se v naší lodžii objevilo další poštolčí vejce, druhé letošní. Paní poštolka ho snesla těsně po půl třetí. Pokračovat ve čtení „Druhé letošní“
Dnes přibližně v devět ráno vlétl do naší lodžie špaček. Zjevně netušil, že je to lodžie poštolčí. Domácí paní zrovna seděla na hnízdě. Špaček se raději rychle otočil a zmizel. Pokračovat ve čtení „Obsazeno!“
Dnes ve třičtvrtě na dvě odpoledne se v naší lodžii objevilo první letošní poštolčí vejce. Od roku 2007 je to už jubilejní devadesáté. Zároveň je to za celou historii poštolčího hnízdění u nás vejce nejdříve snesené. (Předchozí rekord byl 8. dubna.) Pokračovat ve čtení „Devadesáté vejce“