To, že z naší lodžie zmizela poštolčata, rozhodně neznamená, že by v ní nikdo nepobýval. Samička a sameček v ní tráví poměrně hodně času a bedlivě ji střeží před nezvanými návštěvníky. Pokračovat ve čtení „Ať už tě tu nevidím“
Motýlek
Kolem naší lodžie i v ní poletuje leckdo. V posledních dvou dnech se tu po ránu objevuje jistý motýl. Pokud ho někdo z ostatních návštěvníků a nájemníků nesezobne, tak se možná zítra objeví zas… Pokračovat ve čtení „Motýlek“
Krmit a chránit
Pokud by „náš“ poštolčí pár měl mít nějaké heslo, znělo by nejspíše, alespoň pro toto období, „Krmit a chránit“. Role přitom mají letos, snad jen s výjimkou zahánění vetřelců, striktně rozděleny. Sameček zajišťuje přísun potravy, samička poštolčata hlídá, chrání před nepřízní počasí a krmí. Pokračovat ve čtení „Krmit a chránit“
Obdivovatel
Od 3. červnu se tu objevuje každodenně. Možná je to stále ten stejný mladík ze sousedství, co se tu ochomýtal už v květnu. Mladý, ještě ne zcela vybarvený sameček s pruhovaným ocáskem. Pokračovat ve čtení „Obdivovatel“
Tady bydlím já
Včera dopledne přistáli po dlouhé době u nás na zábradlí dva holubi. Zřejmě už odchovali mladé někde na střeše a poohlíželi se po nějakém lepším místě ku hnízdění. Velebudka v podobě naší lodžie holuby vždy láká a tak jeden z nich na průzkumu drze přistál na okraji bedničky před poštolčím hmízdem. Poštolka se jen trochu nadzvedla, aby mu dala jasně najevo, kdo tady bydlí.
Pokračovat ve čtení „Tady bydlím já“