O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Ostatní zvířecí nájemníci a návštěvníci našeho městského bytu a venkovského domu.
Dnes kolem poledního letního času (poštolky se ovšem našimi lidskými výmysly nedají zmást) bylo v naší lodžii obzvláště živo. Objevil se zde totiž cizí sameček a drze prozkoumával hnízdní kout. Samička, která tou dobou vyhlížela z bidýlka na protější straně lodžie u dveří samečka s proviantem, si něco takového ovšem nemohla dát líbit a tak slétla dolů a vetřelce vystrnadila.
Během prvního říjnového víkendu proběhl v Evropě již tradičně Festival ptactva (EuroBirdwatch). Jeho ohlasy najdete na českých i zahraničních stránkách.
Pro „naše“ poštolky i tlupu sýkorek, která je u nás pravidelným návštěvníkem kolem desáté hodiny dopolední, byl ovšem třetí i čtvrtý říjen den jako každý jiný. Pro migraci se zatím nerozhodly. A rorýsi ti už jsou dávno pryč…
Upřímně řečeno, kdo se má vyznat v tom, kdo jsou právě dnes domácí.
Už přes týden se tu objevují dva samečci. Pokud jich ovšem není více. Na počet dvou usuzujeme z počtu zároveň zastižených. Kromě toho plně vybarveného i druhý, kterému zatím nezešedla hlava, ale pouze ocasní pera. Mohl by to být ten, který zde vyvedl letos mladé. Samička je možná jen jedna. V tom případě střídavě fandí jednomu i druhému. Pokud se totiž dva samečci v lodžii potkají, nevyhnutelně to vedou minimálně k tomu, že se jeden druhého snaží vykřičet. Oba jsou vytrvalí a zahnaný soupeř ještě dlouho oblétává kolem a pokouší se o nálety.
Samička pomáhá jednomu ze samečku vyhnat toho druhého. Pokračovat ve čtení „Domácí vedou?“
S blížícím se podzimem se u nás stále častěji objevují na průzkumných výpravách sýkorky – koňadry i modřinky. Můžete je zahlédnout i v online přenosech, většinou po ránu kolem desáté, tedy v době, kdy už poštolčí nocležníci lodžii opustili. Někdy osamělé, jindy i ve skupinkách, prohledávají systematicky a drze úplně všechno a pak zas mizí někam dále. Zkrátka žádná dramata…
Sýkora koňadra na průzkumu lodžie; 2015/09/11 Pokračovat ve čtení „O sýkorkách“
Můžeme je očekávat do tří týdnů. Ze svých zimovišť se vrátí jedni z nejpodivuhodnější ptáků u nás žijících. I když si je leckdo může plést s vlaštovkou, náleží do řádu svišťounů a jsou příbuzní americkým kolibříkům. Rorýs obecný (apus apus) je dokonale přizpůsoben životu ve vzduchu a za letu i spí. I když také námluvy a páření rorýsů probíhají ve vzduchu, tak hnízdění ve vzduchu doposud nezvládli. Původní hnízdiště ve skalních štěrbinách a dutinách stromů jim již delší dobu z velké části nahrazují lidské stavby (v hesle německé wikipedie je zmiňován příklad z švábského města Hall – Schwäbisch Hall). Vybírá si v nich díry ve zdech, krovy, škvíry pod římsami a trámy i ve větracích otvorech a jiných skulinách panelových domů. Hnízda si staví z rostlin a peří nasbíraných za letu a slepuje je slinami. V Číně jsou rorýsí hnízda, známá pod názvem vlaštovčí, považována za nepřekonatelnou pochoutku. Pokračovat ve čtení „O rorýsech“