O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Ostatní zvířecí nájemníci a návštěvníci našeho městského bytu a venkovského domu.
Tak, jako každý podzim navštěvuje naši lodžii pravidelně ptačí drobotina. Smíšená tlupa složená ze sýkor koňader a modřinek, často doprovázená i brhlíkem, obvykle prošmejdí všechna zákoutí tohoto velkého krmítka s cílem najít něco k snědku. Pokračovat ve čtení „Nebezpečné krmítko“
Než poštolky začaly vyhánět sýkorky a jinou drobotinu z lodžie (Nebezpečné krmítko), tak tu bylo opravdu rušno… Pokračovat ve čtení „Rej sýkorek“
Podzim je tu a s ním i tradiční smíšená tlupa ptačí drobotiny, která opět začíná zkoumat, co by se našlo v naší lodžii. Pokračovat ve čtení „Podzimní tlupa“
V noci bývá v naší lodžii docela klid, pouze pár poštolčích nájemníků poklimbává na bidýlku. Dnes ještě za tmy po čtvrté hodině ale dovnitř vlétli jiní okřídlení návštěvníci, netopýři.
V naší lodžii poté, co se poštolčata vydala do světa, panuje klid. Může se zdát, že zmizeli i poštolčí rodiče, ale není tomu tak. Dnes takřka v pravé poledne se o lodžii a koš vedle hnízda začal podezřele zajímat poštolčí mladík, který tu letos zřejmě nebyl poprvé. Byl to ten, co mu už postupně dorůstají první šedá pera na ocásku. Pokračovat ve čtení „Vzdušný souboj“