O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Ostatní zvířecí nájemníci a návštěvníci našeho městského bytu a venkovského domu.
Dnes před půl čtvrtou se jednomu z nocujících poštolčat podařilo zopakovat pád z bidýlka, Dokázalo přitom i změnit záběr kamery č. 20. Ale jinak vše proběhlo takřka doslova tak, jak je popsáno v příspěvku Pýcha předchází pád. Pokračovat ve čtení „Bez kroužku“
Poštolčí lodžie odjakživa přitahuje i cizí poštolky – a%t uř bydlí někde v okolí nebo jen prolétají kolem. Dnes ráno do ní zavítal mladý nepřepeřený sameček, který měl ještě pruhovaný ocásek. Otec poštolka, který se teď lodžii, kde na něj mohou číhat poštolčata, spíše vyhýbá, byl ovšem nedaleko a vetřelce během chvilky zahnal. Pokračovat ve čtení „Otec poštolka a cizinec“
Hraboši. které nosí pan poštolka poštolčatům. jsou přitažliví i pro leckoho z poštolčích sousedů. Třeba jednu cizí samičku, kterou otec poštolka úspěšně zahnal. Všech sedm poštolčat ho přitom pozorně sledovalo. Pokračovat ve čtení „Cizinka“
Již více než deset let se na protější straně našeho domu pokouší zahnízdit další pár. Nutno přiznat, že větrací otvory spižních skříní, z nichž vypadávají po zateplení fasády krycí mřížky, nejsou tím nejideálnějším místem. Takže z toho většinou nic nebylo. Pokračovat ve čtení „Poštolky spižní“
Dnes ráno přistál na zábradlí poštolčí lodžie ptáček s rezatým ocáskem, aneb rehek. Byl to velký fešák a docela se na tom zábradlí producíroval. Jeho přítomnost ovšem neunikla pozornosti ostražitého pana poštolky, který tohoto malého, leč přeci jen nevítaného vetřelce, zahnal. Pokračovat ve čtení „Malý, ale nevítaný“