„Naše“ a nejspíše i ostatní poštolky mají své ustálené denní rituály. Od té doby, co se na začátku září letošní domácí pár opět nastěhoval do naší lodžie, už opět fungují jako spolehlivý ranní budíček. K ustáleným zvykům jejich sousedky, pravděpodobně té, co se sem snažila na konci léta natrvalo nastěhovat, totiž patří kontrola obsazenosti lodžie. Pokračovat ve čtení „Malá ranní rozcvička“
Nová nájemnice?
V pondělí začalo pršet a tak není příliš divu, že se brzy po obědě domácí sameček přiletěl schovat do lodžie. Bezprostředně za ním přiletěla mladá poštolka. Přistála na koši před hnízdní bedýnkou u dveří a bedlivě si prohlížela jeho obsah. Pokračovat ve čtení „Nová nájemnice?“
Vytrvalost myše vždy nepřináší
Poštolčata, která pronásledují „našeho“ samečka osvědčují velkou vytrvalost. Doufají zřejmě, že dostanou nějakého toho myše. Jsou to poštolčata neokroužkovaná, cizí. Pocházejí nejspíše z hnízda v domě na konci naší ulice. Pokračovat ve čtení „Vytrvalost myše vždy nepřináší“
Poprask v lodžii
Dnes v podvečer (mezi 19:35 a 20:19) navštívila naši lodžii poštolčata. Sameček a samička byli už na noc doma na bidýlcích nad starým hnízdem a tak z toho byl pěkný poprask. Samička se příliš neangažovala, ale sameček byl velmi rozčilen a usilovně se snažil poštolčata odehnat. Pokračovat ve čtení „Poprask v lodžii“
Ať už tě tu nevidím
To, že z naší lodžie zmizela poštolčata, rozhodně neznamená, že by v ní nikdo nepobýval. Samička a sameček v ní tráví poměrně hodně času a bedlivě ji střeží před nezvanými návštěvníky. Pokračovat ve čtení „Ať už tě tu nevidím“