O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.
Opakuje se to každý rok. Jen co poštolky začnou méně pobývat v naší lodžii, začnou se o ni zajímat holubi. A pan poštolka má plno práce s jejich vyháněním. Holubi se vytrvale vracejí, ale i pan poštolka je vytrvalý. A tak jsme několikrát za den svědky dramatických scén. Pokračovat ve čtení „Jak zaplašit holuby“
Poštolčata se přes den poflakují bůhví kde a jejich rodiče se tu také mnoho nezdržují. Mohli jsme tedy využít toho, že máme volný vstup do lodžie a věnovat se kamerám, které už delší dobu vyžadovaly nějaký zásah. Pokračovat ve čtení „Nový pohled na opeřence“
O naši lodžii jeví v poslední době zájem větší počet opeřenců. Kromě pravidelně a po posledním neúspěchu patrné cizí poštolky, se tu objevují i další zájemci. Pokračovat ve čtení „Laškování s kavkami“
Když se nám ztratila paní Poštolka, zůstává nyní často poštolčí lodžie nbez dozoru a drzí holubové si dovolují stále více a více. Ny, lidé domácí, s nimi mnoho nezmůžeme, ale naštěstí je tu ještě pan Poštolka, který je dokáže vykázat do patřičných mezí. Pokračovat ve čtení „Sám proti přesile“
V těchto zimních dnech poštolky mnoho času přes den v naší lodžii netráví a tak o ni opět jeví zájem holubi. Poštolky se včas nakonec vždy objeví a za nepatřičnou drzost je náležitě potrestají. Pokračovat ve čtení „Ponaučení holubům“