Rubrika: „Naše“ poštolky

Celé včerejší dopoledne trávily mladé poštolky na druhé straně našeho domu leteckou akrobacií. Každoročně se v našem domě o dvě patra níže ve větracím otvoru spíže snaží nějaký pár těch nejmladších zahnízdit. (Pokračování textu…)

Vážnější souboje mezi „našimi“ poštolčími podnájemníky a jejich sousedy začaly už v neděli (viz Jeden navíc I., Jeden navíc II.). Od té doby oba sousedé obletovali kolem a občas pronikli i do lodžie. Včera už ale „našim“ zřejmě došla trpělivost a velkou část dne se s dotěrnými sousedy prali. (Pokračování textu…)

O polednách poražený cizinec se ovšem nevzdal. V pozdním odpoledni se dokonce rozhodl začít si něco se samičkou. A ona rozhodně nebyla proti.  Vzápětí se ovšem objevil sameček domácí přinášející hraboše. Samička na zábradlí dělala, jako že cizince nezná a hulákala na něj, zatímco on kroužil kolem. (Pokračování textu…)

Poštolčí sousedé tu obletují už nějakou dobu. Samečkové se poprali ve vzduchu už před týdnem. A jak už snad opravdu nastupuje jaro, bude soubojů nejspíše přibývat. Tedy pokud to sousedé nevzdají nebo pokud nepřeperou „naše“. Ten první dnešní se odehrál téměř v pravé poledne. (Pokračování textu…)

„Naše“ poštolčí samička přišla nedávno o svůj oblíbený květináč s vánoční jedličkou, ale příliš ji to z míry nevyvedlo. Je sice pravda, že když se rozhodne odližit si někde hraboše, zamíří nejprve na skříňku, kde bývala její stará skrýš: (Pokračování textu…)

Náte takový pocit, že už jste ten obrázek viděli? Přesně tento jste tedy ještě neviděli, ale takovéto situace tu jsou na denním pořádku a už jsme tu o nich opravdu nedávno psali (viz příspěvek Děkuji, můžeš to zase odnést a Zdvořilost). (Pokračování textu…)

Už od 1. dubna 2015 si tu připomínáme mezinárodní den ptactva slavně slavený jakožto výroční dne podpisu „Mezinárodní konvence o ochraně užitečného ptactva“ v roce 1906 (viz Ménage à trois a další příspěvky).  Konvenci jsme si letos našli zde a ono to s tím tradovaným mezinárodním dnem možná až tak horké nebude. Zato v naší lodžii dnes opět i přes mrazivé ráno několikrát docela horko bylo. A poštolčí ménage à trois zřejmě opravdu k prvnímu aprílu patří. (Pokračování textu…)

Před a pod našima okny bylo dnes dopoledne velmi rušno. Nálety sousedů se opakují každý den, takže jsme si už na ně zvykli, ale dnes už to nevydržel „náš“ poštolčí sameček a popral se s vetřelcem. A vůbec přitom nešlo o myše, jako na o něco starším snímku nahoře. (Pokračování textu…)

„Naše“ poštolčí samička aktuálně zrovně hladem netrpí a tak často hraboše, kterého jí sameček přinese, obratem vrátí. Činí tak velmi zdvořile a s mnohou úklonou. Už jsme tu o tom ostatně psali v příspěvku Zdvořilost. (Pokračování textu…)

Poštolčí samičku nesoucí hraboše k uložení do úkrytu pod jedličkou už na přenosu z naší lodžie neuvidíte.  Ne že by tu už nebyla samička nebo hraboši k uschování, ale jedličku jsme stejně jako loni uklidili do lodžie na chodbě domu. Moc šancí na přežití v době, kdy už nebude vhodné vstupovat do lodžie, by totiž neměla. (Pokračování textu…)