Ostatní nájemníci a návštěvníci

Česká společnost ornitologická má nový projekt „Sídla bezpečná pro ptáky“. Podrobněji se s ním můžete seznámit v článku Proč ptáci žijí s námi a co z toho mají? na stránkách ČSO.

Součástí projektu je dotazník, jehož vyplněním můžete napomoci ČSO získat informace o tom, jaké povědomí mají lidé o nebezpečích, která ptákům v jejich sídlech hrozí. (Pokračování textu…)

Narozdíl od roku loňského je v naší zimní lodžii, v níž dosud nebyly dokončeny všechny stavební úpravy, poměrně málo opeřených návštěvníků. Zde alespoň jeden z nich, zachycený v okamžiku, kdy asistoval zdobení vánočního stromečku:

Podzim, alespoń ten astronomický je tu, a stavba která nám a našim poštolkám od konce března komplikuje život, je tu stále. Dostalo se nám sice bleskového světle okrového nátěru a před těmi částmi fasády, které nemají ještě okrášlit balkony a zábradlí, už sice zmizelo, ale jinak tu žádný čilý ruch nepanuje. A ano, ovšem, neměli bychom zapomenout na rorýsovník, osazený nad okny naší ložnice.

Jelikož zde panuje klid a lešení výrazně ubylo, tak ony zbylé kusy se staly oblíbeným místem pro mezipřistání ptačích návštěv, povětšinou sýkorek a rehků, ale i vrabců.

(Pokračování textu…)

Obrázky ze života v naší lodžii (fotografie, snímky a záznamy z kamer najdete v archivu, který je dostupný zde.

V tomto příspěvku přinášíme jeden z obrázků  z dnešního relativně klidného dne: Drzý holub se promenuje na podlaze lodžie pře hnízdem. K urychlenému odletu ho přiměje to, že přilétá sameček s myšem pro samičku.

Během prvního říjnového víkendu proběhl v Evropě již tradičně Festival ptactva (EuroBirdwatch). Jeho ohlasy najdete na českých i zahraničních stránkách.

Pro „naše“ poštolky i tlupu sýkorek, která je u nás pravidelným návštěvníkem kolem desáté hodiny dopolední, byl ovšem třetí i čtvrtý říjen den jako každý jiný. Pro migraci se zatím nerozhodly. A rorýsi ti už jsou dávno pryč…

(Pokračování textu…)

S blížícím se podzimem se u nás stále častěji objevují na průzkumných výpravách sýkorky – koňadry i modřinky. Můžete je zahlédnout i v online přenosech, většinou po ránu kolem desáté, tedy v době, kdy už poštolčí nocležníci lodžii opustili. Někdy osamělé, jindy i ve skupinkách, prohledávají systematicky a drze úplně všechno a pak zas mizí někam dále. Zkrátka žádná dramata…

Sýkora koňadra na průzkumu lodžie; 2015/09/11 (Pokračování textu…)

Také do naší před několika lety opolystyrenované fasády občas buší strakapoud. Z možných vysvětlení, proč tak činí, publikovaných např. na stránkách ČSO nebo ekologického institutu Veronica (dostupné zde) osobně preferuji to, že ho to prostě baví.

Asi by ho to tolik nebavilo, kdyby si, tak jako já, přečetl článek Strakapoudi ohlodávají Vondrákovu na blogu bystrckého občanského sdružení Horní náměstí. Článek je veřejně vystaven na netu již téměř dva roky a doposud se nikdo nepozastavil nad jeho obsahem. Naši spoluobčané zřejmě souhlasí s tím, že  „Odstřel ptáka nic nevyřeší“… a tudíž je potřeba postupovat následně: „do již vyklovaného otvoru se vloží natažená pastička na myši, která zlého strakapouda spolehlivě usmrtí“. Sic.. Chudák strakapoud netuší, že pisatele článku neomlouvá neznalost zákona, vlastně zákonů, podle nichž má býti chráněn a nemá býti týrán. Zřejmě ani netuší, že takové zákony existují. (Pokračování textu…)

Tak už došlo i na náš dům. Před několika dny jsme dostali oznámení o zahájení stavebního řízení. Průčelí, jehož součástí je lodžie, v níž poštolky hnízdí, má býti zatepleno a mají se vyměňovat balkony. Odhlédneme-li od toho, co si o účelnosti celé této akce, zvláště v podobě, v jaké je připravena, myslíme my lidé domácí, vyvstala pro nás pochopitelně i otázka, jak může negativně narušit letošní hnízdní sezónu našich poštolek a jak my naopak můžeme efektivně zabránit jejímu narušení. Pídili jsme se, vznesli dotazy na několik míst a zde uvádíme, čeho jsme se dopídili ¹. (Pokračování textu…)