„Naše“ poštolky

Poštolčata v naší lodžii vůčihledně rostou. Není ani příliš divu. Tatínek nosí a nosí a zase nosí a maminka je krmí a krmí a zase krmí… (Pokračování textu…)

Kolem rorýsovníku nad oknem vedle poštolčí lodžie začíná být rušno. S vylepšením počasí vídáme stále častěji jeho hlavní obyvatele – rorýsy. (Pokračování textu…)

Dnes nad ránem ještě před rozedněním snesla poštolka z „našeho“ druhého páru v truhlíku za oknem kuchyně druhé vejce. (Pokračování textu…)

Pomalu to začíná vypadat, že z letošního sedmého vejce se už žádné poštolče nevyklube. Šesti poštolčatům slouží jako polštář a občas je k vidění, když jsou krmena. (Pokračování textu…)

Poštolky za oknem naší kuchyně trávily v posledních dnech hodně času v proutěných truhlících na jeho parapetu. Až do dneška ovšem nebylo jasné, zda se jim jeden z truhlíků líbí natolik, aby v něm založily hnízdo. (Pokračování textu…)

Když šel medvídek PÚ na návštěvu a dostal se do úzkých takže zůstal trčet ve vchodu Králíčkovy nory, měl dost času na zhubnutí a taky Kryštůfka Robina a všechny Králíčkovy přátele a příbuzné, kteří ho nakonec vytáhli ven. (Pokračování textu…)

Tak tu máme další letošní poštolče. Líhnout se začalo přibližně v 15:09 a celé klubání bylo docela dobře zachyceno na záznamu kamery č. 12. (Pokračování textu…)

Vypadá to, že se rorýsi vrátili i do našeho rorýsovníku. Jeden ještě za tmy přistál na parapetu okna pod rorýsovníkem. (Pokračování textu…)

Včera byla tři, dnes už jich je pět. Čtvrté se vylíhlo hned časně zrána před 5:50. (Pokračování textu…)

… začalo letos oproti našemu očekávání dříve. První poštolče se objevilo 11. května v 8:34. (Pokračování textu…)