„Naše“ poštolky

Do života „našich“ poštolek se snažíme nezasahovat. Výjimečně nám to ale přece jen nedá.  Naposledy po dlouhé době dnes. (Pokračování textu…)

Rorýsi nyní svištívají kolem rorýsovníku nad oknem vedle poštolčí lodžie hlavně po ránu v podvečer.  A vypadá to, že obydleny jsou prakticky všechny apartmány. (Pokračování textu…)

V posledních dvou dnech se kolem poštolčí lodžie potlouká cizí, ještě nepřepeřený, poštolčí mladík. Klidně vletí za paní poštolkou do lodžie… (Pokračování textu…)

Holub se na poštolčím jídelníčku ocitá jen zcela výjimečně. Za těch dvacet let, co u nás poštolky hnízdí, jsme to letos viděli teprve podruhé. (Pokračování textu…)

Dnes poštolka z druhého páru snesla do truhlíku za okem naší kuchyně čtvrté vejce. Trvalo hodně dlouho než ho ukázala. (Pokračování textu…)

Dnes ráno se v truhlíku za naším kuchyňským oknem objevilo třetí vejce. Samička z tamního druhého páru ho snesla někdy mezi 5:19 a 6:30. (Pokračování textu…)

Poštolčata v naší lodžii vůčihledně rostou. Není ani příliš divu. Tatínek nosí a nosí a zase nosí a maminka je krmí a krmí a zase krmí… (Pokračování textu…)

Kolem rorýsovníku nad oknem vedle poštolčí lodžie začíná být rušno. S vylepšením počasí vídáme stále častěji jeho hlavní obyvatele – rorýsy. (Pokračování textu…)

Dnes nad ránem ještě před rozedněním snesla poštolka z „našeho“ druhého páru v truhlíku za oknem kuchyně druhé vejce. (Pokračování textu…)

Pomalu to začíná vypadat, že z letošního sedmého vejce se už žádné poštolče nevyklube. Šesti poštolčatům slouží jako polštář a občas je k vidění, když jsou krmena. (Pokračování textu…)