A co se stalo ráno? „Náš“ poštolčí sameček nad ránem vyměnil přední bidýlko za zadní a zůstal na něm do 5 hodin. Pak přelétl na komeru pod stropem u dveří a z ní na hnízdní bedýnku. Chvilku poseděl na jejím okraji a bedlivě si prohlížel její obsah. Hnízdo bylo prázdné…
Poštolčata by na něm touhle dobou už stejně nebyla. Tomu nejmladšímu budou už zítra čtyři týdny. Pokud bychom je nebyli odvezli do Ptačího centra, byla by se už volně pohybovala po lodžii a možná z ní i létala ven. Ta, která by tu zastihl by učitě hlasitě křičela domáhala se jídla. Možná by jim je přinesl, možná ne. Možná celou tu dobu nosil hraboše někam do spižní skrýše. Ale to už se nikdy nedozvíme stejně jako to, co se vlastně stalo s „naší“ poštolčí samičkou.
Naše kamery zaznamenaly dnešní ráno takto: