O myších básnil už kdekdo. Myšmi se hemží Goethův Faust, na Johanna Wolfganga navazuje i Jiří Suchý s Písní o myši a jedu, myš inspiruje básnické výtvory lyrického zloděje Karla Čapka v Povídkách z druhé kapsy. Inspirovala i Carolla Lewise v Alence v kraji divů; báseň v podobě smutného sáhodlouhého ocásku zde recituje Alence a ostatním účastníkům kuriálního závodu sama Myš. Myš nemůže chybět mezi zvířenou, jíž se věnuje Christian Morgenstern či Emanuel Frynta, který velmi dobře ví jak “ kočky, psi a bytné / na první pohled odliší / ve spíži slona od myši.“. Hlodavci čistě přírodnímu je pak věnována báseň Roberta Burnse To a Mouse, On Turning Her Up In Her Nest With The Plough(text v překladu J.V. Sládka), kterou jsme již zmiňovali v článku O myších a poště.
Poštolkám věnují poetové pozornost daleko menší. Výjimka tu ovšem je, a sice sonet The Windhoover, jehož autorem je anglický jezuitský kněz, teolog, filolog a básník Gerald Manley Hopkins (1844-1899). Hopkins ji napsal v roce 1877, ale vyšla až po jeho smrti v roce 1918.
The Windhover
To Christ Our LordI caught this morning morning’s minion, king-
dom of daylight’s dauphin, dapple-dawn-drawn Falcon, in his riding
Of the rolling level underneath him steady air, and striding
High there, how he rung upon the rein of a wimpling wing
In his ecstasy! then off, off forth on swing,
As a skate’s heel sweeps smooth on a bow-bend: the hurl and gliding
Rebuffed the big wind. My heart in hiding
Stirred for a bird, – the achieve of, the mastery of the thing.Brute beauty and valour and act, oh, air, pride, plume, here
Buckle! AND the fire that breaks from thee then, a billion
Times told lovelier, more dangerous, O my chevalier!No wonder of it: shéer plód makes plough down sillion
Shine, and blue-bleak embers, ah my dear,
Fall, gall themselves, and gash gold-vermilion.
Poštolka
Hned zrána spatřil jsem miláčka, prince
světelné říše, poštolku zlákanou jitrem skvrnitým, jak jede
po stálé tečně kolotavého vzduchu a stoupá
krouživě na uzdě tlukoucích křídel
v extázi! Poté dál a dál vzletně
jak hrana brusle zvonivě kreslící kruh: vzestup i skluz
vzdorovaly poryvům větru. Mé srdce potají
rozbušilo se pro toho ptáka – dokonalost a mistrovství tvora!Divá krása a moc a čin, ó povětří, pýcho, peruť v jedno
se spojte! A plamen, jenž pak vyšlehne z tebe, neskonale
krásnější a nebezpečnější, ó rytíři můj!Není divu: jen pot skýtá pluhu v hluboké brázdě
lesk, a modrosinalý popel, ach můj milý,
padá, krvavě žíří a zeje nachovým zlatem.
- HOPKINS, Gerard Manley a HRDLIČKA, Josef. Jsem výšleh z ohně k ohni. Druhé, rozšířené vydání. Slovo a obraz. Olomouc: nakladatelství Centra Aletti Refugium Velehrad-Roma, 2016. ISBN 978-80-7412-229-3.
Poštolka
(Ježíši Kristu, našemu Pánu)
Dóféna říše úsvitu, miláčka rána přistih jsem –poštolku jitrem grošovanou – právě jak projíždělana plynoucí ploše vzdutého větru, jak vyráželatam vzhůru, kroužíc na uzdě bijících křídel v svémnadšení. Pak sem a tam kmitem se převracelatak zcela jak ostří brusle svým hladkým obloukem,výpad i skluz vstříc vichru. – Mé srdce v skrytu svémnadchlo se zvládnutím, mistrovstvím, které v sobě měla.Čin, odvaha, krása – oh pýcho a větře zarputilý,pero, tady se spojte! Co teprv oheň, tisíc-krát více krásný a krutý, sršící z tebe, rytíři!Nediv se: postačí strmý nápor – brázdou syčíc,
radlice křísne, uhlíky se zamodrají, milý,
sprchnou a samy se odřou, růžovým zlatem zažíří.
- HOPKINS, Gerard Manley; ŠULC, Jan a SLAVÍK, Ivan. Zánik Eurydiky. Poezie. Praha: Torst, 1995. ISBN 80-85639-36-X.
Odkazy:
- BáSnění Vojtěcha Bárty. Gerard Manley Hopkins: Poštolka
- Wikisource: http://en.wikisource.org/wiki/The_Windhover.
- Sonet the Windhoover – heslo na Wikipedii.
- Gerald Manley Hopkins na Wikipedii.
Pozn.: Windhover je v Británii vedle kestrel další název pro poštolku, který získala díky svému typickému způsobu letu – viz. článek Il nome del Gheppio.
Aktualizováno: