
Z ničeho nic nám zmizel ježek, čert ví, kam on to mohl běžet. To znamená, že Anežka a já jsme tedy bez ježka. Útěk byl zřejmě bleskový, já mu jich nandám, ježkovi! Zmizí, a člověk zamešká kdeco, a čeká na ježka.

O poštolkách a jiných podnájemnících, o myších aneb hraboších a také o nás, lidech domácích.

Z ničeho nic nám zmizel ježek, čert ví, kam on to mohl běžet. To znamená, že Anežka a já jsme tedy bez ježka. Útěk byl zřejmě bleskový, já mu jich nandám, ježkovi! Zmizí, a člověk zamešká kdeco, a čeká na ježka.
František Nepil
(Dobrá a ještě lepší jitra)
Pamatujete se na ten plakát, vy, koho dneska píchá v levém koleně a za pár dní nato i v pravém? Ptáčci na něm (na tom plakátu) mrzli ve sněhu, měli hlad jako herec, a já tuto výzvu dodnes oslýchám. Sypu jim, a nejenom to.

„A jak vypadá pták Poškrk?“
„Je to napůl pštros a napůl poštolka. Možná jsi ho slyšela poškrkávat v lese. Zní to, jako když škrkáš a zároveň vrkáš. …“

Ó ano, o hraboších, jejich přemnožení a hubení toho bylo řečeno letos mnoho. Problém hubení hrabošů není ovšem letošní, i když mnohé z letošního dění není nepodobno situaci před sto lety plus několika lety*, jak ji popsal Jaroslav Hašek : Pokračovat ve čtení „Některé nové názory na hubení hrabošů“